tag:blogger.com,1999:blog-48214760631613097732024-03-16T11:52:42.640-07:00Dětská knihaMaaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.comBlogger68125tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-31026186216506060632019-05-25T03:12:00.005-07:002019-05-25T03:12:51.384-07:00Danny Wattin .:. Kluk na větviByť je dnes sobota, probudil jsem se nečekaně brzy ráno ... tak, jakobych měl jít do práce.<br />
Přikrytý psem a pod hlavou kočku, nechtělo se mi vylézat z postele a nechtělo se mi spát.<br />
Právě rozečtenou knihu mám v jiném pokoji, daleko mému akčnímu rádiusu.<br />
Inu zašátral jsem kolem sebe a popadl první knihu na dosah, kterou jsem ještě nečetl.<br />
Nahmátl jsem dětskou knihu <a href="https://www.albatros.cz/tituly/33612693/kluk-na-vetvi/" target="_blank"><b>Kluk na větvi</b></a>, kterou jsem si již podruhé zapůjčil v knihovně, však napoprvé na ni nebyla nálada a já ji neotevřenou tehdá zase znovu vrátil.<br />
Tentokrát ji nepřečtenou nevrátím ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-w5HE1mFggZs/XOkPU-FCmGI/AAAAAAAANe0/YR9fRcpdJ80DNq1LL-KUyXii3I4zgjNygCLcBGAs/s1600/kluk_na_vetvi.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="681" height="640" src="https://1.bp.blogspot.com/-w5HE1mFggZs/XOkPU-FCmGI/AAAAAAAANe0/YR9fRcpdJ80DNq1LL-KUyXii3I4zgjNygCLcBGAs/s640/kluk_na_vetvi.jpg" width="433" /></a></div>
<br />
Načechral jsem si kočku pod hlavou, pohodlně se uvelebil a začal číst ...<br />
... a skončil jsem za pár hodin na poslední stránce.<br />
<b>Teda děcka, tahle se mi opravdu líbila ... krása!</b><br />
<br />
Opuštěný kluk Johan, který sám žije v lese, má kolem sebe nashromážděné vyhozené knihy, posbírané různě opuštěné po městě. Tak rád by objevil, co se v nich skrývá, jaký svět mu můžou představit, protože tuší, že by se konečně necítil tak sám.<br />
Jenže ... neumí číst! Nikdo ho to nenaučil a jeho rodiče jsou pryč, na silnicích se stávají strašlivé nehody.<br />
Chtěl by do školy, jenže když půjde do školy a oni tam zjistí, že jeho domovem je les a jediným přítelem rezavá veverka, pošlou ho do dětského domava a bude konec svobody, bude konec radosti.<br />
Nemusíme se však bát, opuštěná dítka v knihách nebývají opuštěná dlouho a zanedlouho se Johan seznámí s divným chlápkem bydlícím nedaleko smetiště, který nemá rád lidi, nemá rád děti, ale miluje knihy, které má naprosto všude.<br />
A dítě, které neumí číst, no to snad ani není možné, kam ten svět spěje!<br />
Netrvá to dlouho a klučík je přihlášený do školy, podivný pán se vydává za jeho otce.<br />
Teď už kluku neotravuj, běž si do svýho lesa, já si jdu číst.<br />
Jasně, jaký by to byl krásný život samotáře bez ostatních lidí, jenže ředitelky jsou hezké ženy a divný pán se poprvé zamiluje a poprvé píše milostné dopisy.<br />
Neopomene zmínit zkažený dech své milované a její mírnou nadváhu, protože jak se dočetl v knihách, ženy mají rády upřímnost.<br />
A ani Johan se nemá zle, nachází si první kamarádku a ve školní jídelně vaří naprosto skvěle, byť si ostatní děti myslí něco jiného ... očvidně si nikdy nemusely vařit sami jídlo, které nalezli v popelnici ;-)<br />
Jen tři starší kluci ze školy způsobují mračna v dětské duši a schyluje se k velkému rozuzlení osudů všech zůčastněných ...<br />
<br />
Teda páni, to bylo tak hezké ráno, že mám chuť si to zítra zopakovat ;-)<br />
Mrkněte se na to, je to vážně super!<br />
Něco vzdáleně podobného Pipi dlouhé punčoše, jen bez pih a střapatých copánků ...<br />
<br />
<span style="font-size: x-large;"><b>Kluk na větvi</b></span><br />
<br />
Napsal <b>Danny Wattin</b>, obálku ilustroval <b>Nikkarin</b>.<br />
Ze švédského originálu <b>Pojken i trädkojan</b> přeložila <b>Helena Matochová</b>.<br />
Vydalo nakladatelství <b>Albatros</b> roku 2016<br />
1. vydání, 169 stran.<br />
Pro čtenáře od 9 let.<br />
<br />
<b><a href="https://www.albatros.cz/tituly/33612693/kluk-na-vetvi/" target="_blank">www.albatros.cz</a></b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-27481053905214546892018-11-11T00:45:00.001-08:002018-11-11T00:45:51.244-08:00Jaroslav Foglar .:. Poklad Černého delfínaTo, že jsem nekritickým obdivovatelem knih Jaroslava Foglara není žádné tajemství a nikoho to v mém případě asi ani nepřekvapí.<br />
Možná proto, že jsem se stal přerostlým klukem s věkem začínající na čyřku a otcem desetiletého syna, na mě přišlo období, kdy jsem se ke knihám pana Foglara opět vrátil.<br />
<br />
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-9puBErJWhDU/W-faxsZ2bmI/AAAAAAAAKjs/qJURe-2V0uonYUjJa_JRqLAl8QV5lTFsQCLcBGAs/s1600/Poklad_Cerneho_delfina01.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="679" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-9puBErJWhDU/W-faxsZ2bmI/AAAAAAAAKjs/qJURe-2V0uonYUjJa_JRqLAl8QV5lTFsQCLcBGAs/s400/Poklad_Cerneho_delfina01.jpg" width="271" /></a>Možná pro ty vzpomínky, možná pro tu svojí snahu předat jeho knižní dobrodružství dál.<br />
Ať už je důvod jakýkoliv, užívám si toto své období s chlapeckou radostí a nadšením.<br />
Poslouchám staré načtené (ale k mému překvapení zkácené) audioknihy, pročítám své klukovské výtisky a pomocí Aukra a antikvariátu si kompletuji sbírku o vydání první či vydání, které ještě nemám.<br />
Moje milá má určitě radost, že jsme si museli pořídit novou knihovnu, abych vedle sebe mohl mít třebas čtvero vydání Hochů od Bobří řeky a tak podobně :-)<br />
Začal jsem si žít Modrý život, cestovat po stopách Foglarových knih a pomalu a jistě lovit 13 bobříků.<br />
Život prý má být hra ... a tak si hraju.<br />
<br />
<br />
Tohle krásné sychravé ráno jsem odložil další dočtenou foglarovku a to <b>Poklad Černého delfína</b>. Ikdyž jeden výtisk doma mám už od dětství, tentokrát jsem si pořídil vydání první a s nadšením se začetl do knižní podoby takové, jakou ji v rukou měli malí čtenáři v roce <b>1966</b>.<br />
Voní stářím a prachem a zažluté listy dělají z knihy malý poklad, nalezený v antikvariátu.<br />
<br />
Je to zvláštní. Vím, že jsem knihu před necelými třiceti lety četl, ale podrobnosti se již dávno ztratily v mírně šedých vousech a jemných vráskách mého obličeje.<br />
Pamatuji si jen hrubý námět, zápletku se ztracenou kronikou, ale to je tak vše.<br />
Proto jsem při čtení přímo nadšený. Cítím se, jakobych četl novou knihu od pana Foglara a to po tak dlouhé době člověka opravdu zahřeje u chlapeckého srdce.<br />
Ten hřejivý pocit novosti je určitě způsobený i tím, že knihu čtu jako dospělý a vnímám při četbě jiné věci, něž jaké jsem vnímal jako dospívající kluk.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-HRY8VYtd5Go/W-fmffFNqWI/AAAAAAAAKj4/EXQfca1k_eY42RWyr4O-AsqKbMXrwyIFwCLcBGAs/s1600/Poklad_Cerneho_delfina03.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="563" height="400" src="https://3.bp.blogspot.com/-HRY8VYtd5Go/W-fmffFNqWI/AAAAAAAAKj4/EXQfca1k_eY42RWyr4O-AsqKbMXrwyIFwCLcBGAs/s400/Poklad_Cerneho_delfina03.jpg" width="225" /></a></div>
Samozřejmě si musím všimnout, že kluci nechodí do skauta, ale do turistického oddílu, ale o to víc mám tuhle knihu rád, protože i já byl místo kluka, chodícího do skauta, malým pionýrem. S osvícenou vedoucí, která z nás hned od začátku udělala turistický oddíl. Takže se na stránkách knihy cítím jako doma :-)<br />
Cítím se v ní jako doma i proto, že tenhle Foglarův styl znám.<br />
Nemyslím to vůbec zle, vlastně to na něm mám rád, ale i zde pan Foglar "vykrádá" sám sebe a člověk v tomto případě čte znovu ten samý příběh, který již dříve v různé obměně četl, jen s jinými kluky a s jinou zápletkou.<br />
Pod junáckou vlajkou, Hoši od Bobří řeky, Poklad Černého delfína ... dost si podobné knihy o chlapeckém oddíle, s podobnými starostmi, hrami a oddílovými schůzkami.<br />
Ale jak říkám, není to na škodu, ba právě naopak. Když má člověk k něčemu blízko, rád si o tom čte znovu a znovu, jen s drobnými změnami a s novými prvky chlapeckého dobrodružství.<br />
A těch dětských dobrodružství je tolik, že se to jen tak neomrzí.<br />
Na rozdíl od jiných Foglarových knih, zde není až takový důraz na estetiku vysportovaných těl a na až skoro neuvěřitelnou chrabrost, čestnost a nepřirozenou éteričnost mladých kluků, ikdyž samozřejmě i zde se najde vzor ctnosti, který je dáván za příklad. Ale není to tak na sílu, tak do očí bijící. Chybí zde taková ta typická, až skoro nábožná úcta ke vzoru, to nepřirozené zbožňování kamaráda, které v jiných Foglarových knihách způsobí dospělému čtenáři pozdvižené obočí a mírný ironický úsměv.<br />
Možná právě proto by <b>Poklad Černého delfína</b> měl šanci zapůsobit i na dnešní děti, protože kniha není stylem a dějem tak moc "stará" jako knihy předešlé. Reálie jsou pro dnešního kluka již uvěřitelné a příliš se neliší od fungování dnešních skautských oddílů.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-U_JOiAzVbZc/W-fmlb4Yu7I/AAAAAAAAKj8/xoU_tctJTfgKMPKiDAjw6s1J8haEbrRrwCLcBGAs/s1600/Poklad_Cerneho_delfina05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="638" height="400" src="https://3.bp.blogspot.com/-U_JOiAzVbZc/W-fmlb4Yu7I/AAAAAAAAKj8/xoU_tctJTfgKMPKiDAjw6s1J8haEbrRrwCLcBGAs/s400/Poklad_Cerneho_delfina05.jpg" width="255" /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-tv_nX87rRSw/W-fmrAwjw7I/AAAAAAAAKkA/8tWK6Azph0UTA-nXzfFS0a8DjWxAcyZlQCLcBGAs/s1600/Poklad_Cerneho_delfina04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="600" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-tv_nX87rRSw/W-fmrAwjw7I/AAAAAAAAKkA/8tWK6Azph0UTA-nXzfFS0a8DjWxAcyZlQCLcBGAs/s400/Poklad_Cerneho_delfina04.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
Jsem moc zvědavý, zda se nakladatelství Albatros chystá vydat znovu i tuto knihu, protože si opravdu myslím, že si to zaslouží. Rád bych ji ve své sbírce uvítal i v současném vydání, s novými moderními ilustracemi.<br />
Takovými, jaké můžeme objevit v nově vydaných <b>Hochů od Boří řeky</b> a právě vycházející <b>Chatě v Jezerní kotlině</b>. Nově vydávané Foglarovky jsou totiž po všech stránkách skvosty a ta péče a úcta k Foglarově dílu ze strany nakladatelství Albatros je na nich opravdu znát.<br />
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Poklad Černého delfína</b></span><br />
napsal <b>Jaroslav Foglar</b>, ilustroval <b>Milan Zezula</b>.<br />
Vydalo nakladatelství Blok v Brně, roku 1966<br />
Vydání první, stran 151, náklad 37 000 výtisků.<br />
<br />Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-35934808832528666962018-11-06T14:56:00.000-08:002018-11-06T14:56:35.652-08:00Vojtěch Matocha - PrašinaMoje a Hugova čtenářská cesta se pomalu a jistě rozděluje, došli jsme spolu až na onu pomyslnou křižovatku věku, vkusu a zájmu o čtení.<br />
Já si i nadále jdu svojí přímou cestou za dalším a dalším knižním příběhem, on si však vybírá cestu jinou, křivolakou, cestu s minimem knížek. Když už se na jeho stole nějaká objeví, je to jen četba z nutnosti, to jen aby si měl co zapsat do školního povinného čtenářského deníku.<br />
A většinou je to kniha mému oku nelahodící, kniha, která již nemá tu moc nás znovu čtenářsky spojovat. Jistě ... je mi to líto, ale nechávám ho jeho svobodné vůli, vím, že nemá smysl nutit ... jen občas mu něco podstrčím, doufaje, že to probudí jeho přirozenou zvědavost.<br />
<br />
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-B-bGeNSUE98/W-IYJKh2-MI/AAAAAAAAKeM/3EDr208vwWQUtT0iRWKYoTsmqh-zRNfMgCLcBGAs/s1600/Prasina01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="634" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-B-bGeNSUE98/W-IYJKh2-MI/AAAAAAAAKeM/3EDr208vwWQUtT0iRWKYoTsmqh-zRNfMgCLcBGAs/s400/Prasina01.jpg" width="251" /></a>Nedávno jsem to zkusil s <b>Prašinou</b>.<br />
V rozhlase jsem zaslechl <b><a href="https://www.youtube.com/watch?v=iQUqjbmX5vE" target="_blank">rozhovor</a></b> s jejím autorem a když přiznal vliv Jaroslava Foglara na svůj život a tvorbu, zbystřil jsem a domů nám Prašinu pořídil.<br />
Zprvu jsme si ji četli společně. Já četl a Hugo poslouchal.<br />
Však vyrostl mi, kluk jeden, a předčítající táta před spaním už není tak cool, jako podesáté puštěná jedna a ta samá písnička :-)<br />
Nevzdal jsem to však a knihu mu nechal na nočním stolku.<br />
Dokonce do ní i občas nakouknul a docela se mu líbila, ale hrozící pětka ze čtenářského deníku jej donutila sáhnout po krátkém prostoduchém příběhu z Minecraftu a více se k Prašině nevrátil.<br />
Bylo mi ji líto. Prašiny. Jak se na ní v dětském pokoji práší.<br />
Tak jsem si ji odnesl na noční stolek svůj.<br />
A dobře jsem udělal!<br />
<br />
Nemám vůbec problém číst romány pro starší děti, právě naopak, sám se dodnes cítím jako nedospělý chlapec a tak jsem se do Prašiny mohl začíst bez předsudků a dospělého studu. Tak moc jsem byl potěšený, když si mě kniha hned zkraje získala svojí atmosférou a že její děj měl rychlý a napínavý spád, který udržel mojí pozornost až do poslední stránky.<br />
<br />
Uprostřed Prahy se již od nepaměti rozléhá čtvrť s názvem Prašina a ta čtvrť je jiná, než všechny městské čtvrtě ostatní. Není to jen tím, že je ponurá, chudá a ošuntělá, je to hlavně tím, že v naší přetechnizované době je to místo, kde nefunguje vůbec nic elektrického. Jakoby někdo vytáhl zástrčku ze zásuvky a už jí nemůže dát nazpět.<br />
Světlo jen plynové a teplo jen z kamen.<br />
Svíčka je věrným přítelem do noci.<br />
A i přesto, že zde nechytnete žádný signál mobilního telefonu, žijí zde lidé, o kterých se říká, že myslí tak trochu naopak.<br />
Žije tu i děda našeho hlavního hrdiny, který se záhy se svými dvěma kamarády, dívkou a chlapcem, chtě nechtě musí pustit do zachraňování světa.<br />
To proto, že se Prašina začne rozšiřovat o ulici dál a dál a nikdo neví, zda si vezme jen blízké sousedství, nebo celou zemi.<br />
Někdo její rozpínání musí zastavit a budou to právě tyto tři děti, které se o to musí pokusit.<br />
Příběh je to jednoduchý, ale hravá slova utíkají temnými uličkami tak napínavě a poutavě, že vzniknuvší bludiště vět dává dohromady nádhernou mapu světa tak nápaditého, že otevřená duše čtenářova radostí zaplese.<br />
Obzvláště, pokud je to duše vychovávaná ve Stínadelských uličkách.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-cPQS7W-HZUQ/W-IYTYjJsFI/AAAAAAAAKeQ/ik7cuhI5Pq0Lj-3sw2JkkiMbGlJABFrawCLcBGAs/s1600/Prasina02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="563" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-cPQS7W-HZUQ/W-IYTYjJsFI/AAAAAAAAKeQ/ik7cuhI5Pq0Lj-3sw2JkkiMbGlJABFrawCLcBGAs/s400/Prasina02.jpg" width="225" /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-R0rbeAAoT1o/W-IYUgANikI/AAAAAAAAKeU/xKonO3KmuqQ_Zhwd3kF7u9oV4Ecs_YVgACLcBGAs/s1600/Prasina03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="563" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-R0rbeAAoT1o/W-IYUgANikI/AAAAAAAAKeU/xKonO3KmuqQ_Zhwd3kF7u9oV4Ecs_YVgACLcBGAs/s400/Prasina03.jpg" width="225" /></a></div>
<br />
<br />
Tempo vyprávění je neúnavné a energické, se zápletkami sice možná trochu předvídatelnými, ale přesto i tak uvěřitelnými a napínavými. S originální kulisou a málem že steampunkovým záhadným strojem.<br />
Je mi opravdu líto, že se ten můj dospívající kluk nepřekonal a nevzal tuhle knihu do ruky na delší dobu. Mohl v ní najít přesně tu správnou dávku dobrodružství, které každé dítě v tomhle věku potřebuje. Ale já to nevzdávám!<br />
Hoši od Bobří řeky u něj sice neuspěli, ale tahle současnější kniha by to nakonec zvládnout mohla!<br />
Jdu ji nenápadně zase položit tam na jeho noční stolek, vedle oblíbeného rádia, kterému vytáhnu šňůru ze zásuvky ;-)<br />
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Prašina</b></span><br />
Napsal <b>Vojtěch Matocha</b>, ilustroval <b>Karel Osoha</b>.<br />
Vydalo <b>Nakladatelství Paseka s.r.o.</b> v roce 2018.<br />
Vydání první, 264 stran.<br />
<b>Určeno pro čtenáře od 9 let.</b><br />
<br />
K zakoupení zde: <b><a href="https://www.paseka.cz/vojtech-matocha-prasina-ilustroval-karel-osoha/produkt-4686/" target="_blank">www.paseka.cz</a> </b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-7563008543254927832017-11-29T13:54:00.000-08:002017-11-29T13:56:29.867-08:00Kateřina Maďarková .:. Justýnka a asistenční jednorožecUž nějakou dobu jsme o sobě věděli.<br />
Já a Justýnka (a její asistenční jednorožec).<br />
Pomrkávala po mně různě po internetech a nenápadně vykukovala v reklamních historiích navštívených stránek virtuálních knihkupectví. A já ji v myšlenkách sliboval, že si na ni někdy čas udělám a to i přesto, že se tváří jako kniha pro malé holčičky v baletních sukénkách.<br />
Mám totiž rád jednu z jejich matek, ilustrátorku <a href="https://www.facebook.com/braunerlena/" target="_blank">Lénu</a>, líbí se mi její barevný kreslený svět a občas k ní zajdu neviděn na návštěvu. Potajmu. Protože ... buďme k sobě upřímní, přeci jen je to trochu holčičí svět plný víl, jednorožců, kytiček ve vlasech a divných ofin. Nic moc extra zajímavého pro fousatého chlapíka a jeho syna, který žije ve snovém světě plného zombíků a kostičkovaných krajin Minecraftu.<br />
Jenže znáte to. Když je vám nějaká kniha předurčena, ona si k vám cestu stejně najde.<br />
A tato cesta k mužskému čtenáři je v pravdě Vánoční ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-WCZX6QLI8E8/Wh8e1ZvLeLI/AAAAAAAAIIg/-PwKpISCijsw9xrKabaITncxM-7TZ5tCgCLcBGAs/s1600/Justynka01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="792" height="400" src="https://4.bp.blogspot.com/-WCZX6QLI8E8/Wh8e1ZvLeLI/AAAAAAAAIIg/-PwKpISCijsw9xrKabaITncxM-7TZ5tCgCLcBGAs/s400/Justynka01.jpg" width="316" /></a></div>
Na našem velikém náměstí se objevil vánoční stromeček.<br />
Stromeček ozdobený přáním lidí z dětských nebo azylových domovů. No a jedno z těch přání byla touha neznámé dívky po <b>Justýnce a asistenčním jednorožcovi</b>.<br />
Nebylo nad čím přemýšlet. Jaké další znamení bych asi tak chtěl vidět? Strčil jsem tohle malé dívčí přání do zadní kapsy u kalhot a navštívil knihkupectví.<br />
<br />
Večer, když už doma všichni spali, jsem opatrně položil knihu na stůl a list po listu obracel stránky. Něžně, aby nebylo poznat, že někdo nakukoval. Já vím, je to dárek, nemá se to ... ale určitě to znáte.<br />
Někdy tomu nejde zabránit. Otevřete první stranu, otočíte list ... a jste tam.<br />
Padnete do toho zvláštního světa knihomolů přímo po hlavě a jste ztraceni, zatouláni. A že se v téhle knize zatouláte a ztratíte rychle, to vám můžu slíbit! Protože pokud opravdu existují brány do říše Fantazie, tak je to právě tahle kniha. Bezdebat!<br />
<br />
Hele ... jako na rovinu. Je to samý nadýchaný obláček, jednorožec, duha, okatá holka ... sladké je to tak, že si po dočtení musíte důkladně vyčistit zuby před spaním, aby při další návštěvě u zubaře nebyl průšvih ... ale!<br />
Ale je to prostě skvělé! Milé, něžné a tak parádně dětsky chytré, až je z toho člověk v úžasu.<br />
Justynčina první cesta do světa Fantazie je tak skvěle popsaná, že si můj sci-fi mozeček představuje dětský Matrix rozpitých barev a rozpouštějícího se světa. Holčička na halucinogeních houbičkách, ale tak bravůrně pochopitelná až i dospělákovi prostě dojde, že tohle všechno v sobě ta malá dětská stvoření odnepaměti mají. Ty brány do jiných světů. Teleporty do krajin pastelkových obrazů.<br />
Autorka Kateřina a ilustrátorka Léna jsou ve své mysli stále malými dívkami a dovedou čtenáře doprovodit tam, kam dospělý člověk podvědomě celý život touží se dostat. Tam, kde jsou malé děti jako doma. <br />
Do světa za zrcadlem, o kterém vyprávěla už malá Alenka. Protože ten svět tam je a někteří lidé o něm umí vyprávět, i když vyrostou. Odloží své tělo spisovatelky nebo malířky, převtělí se do kůže opravdového jednorožce a vodí naše děti do světa, který si sami můžou vymyslet. A co víc. Pokud opravdu chceme, odvedou tam i nás, jejich rodiče. Otevřou nám v hlavě tu bránu, na kterou jsme možná mnozí už dávno zapomněli a umožní nám navštívit svět, který jsme kdysi dávno ve školce vytvořili těmi tupými tlustými pastelkami, které jsme si navzájem půjčovali ...<br />
<br />
Pokud by pod letošním vánočním stromkem měla být jen jedna jediná kniha, přimlouvám se za to, aby to byla právě tato. Protože to není obyčejná kniha ... ona je to kouzelná kniha.Opravdu! Nekecám! Ještě teď mám závrať z toho letu na hřbetě asistenčního jednorožce ;-)<br />
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Justýnka a asistenční jednorožec</b></span><br />
Napsala <b>Kateřina Maďarková</b> a ilustrovala <b>Léna Brauner</b>.<br />
Vydalo nakladatelství <a href="http://www.albatros.cz/justynka-a-asistencni-jednorozec-2/" target="_blank">Albatros</a> v roce 2017<br />
1. vydání, 94 stran<br />
<b>Pro čtenáře od 7 let </b><br />
<br />Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-23203795522745245292015-10-19T12:20:00.000-07:002015-10-19T12:20:26.587-07:00Marcin Mortka .:. Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Jsou světy, kterým sluší sněhová peřina a lesy jsou tam tak hluboké, že i vítr v nich raději potichu šeptá. Jsou to lesy obklopené vysokými horami z jedné strany a studeným mořem ze strany druhé. Je to prostě vzdálený svět, ve kterém si každé dobrodružné dítě skoro ihned představí nějakého statečného a statného Vikinga, o kterém už párkrát ledasco slyšelo. A je to skutečně tak. V téhle pohádkové knize jeden Viking bydlí.<br />
<br />
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-xh5pc7AL6Lg/ViUqGXqKUcI/AAAAAAAAFmc/vw0r1hVRrfM/s1600/Tappi01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-xh5pc7AL6Lg/ViUqGXqKUcI/AAAAAAAAFmc/vw0r1hVRrfM/s400/Tappi01.jpg" width="306" /></a>Jmenuje se Tappi, je velký a břichatý a zpívá tak, že se všichni jeho kamarádi a sousedé dávají na úprk, jakmile uslyší první tóny jeho písničky. Jen trollové bystří uši, protože zpívat si před nastávající zimou může jen člověk šťastný. Člověk, který má spíž plnou zásob.<br />
Tappi skutečně šťastný je.<br />
Je na světě rád a svojí radost umí předat i svým malým čtenářům.<br />
Ukazuje jim, že člověk hodný a laskavý má kolem sebe kamarády, kteří mu kdykoliv pomůžou a mají ho rádi. Protože kamarádi jsou tu přeci od toho. Abysme je měli rádi.<br />
<br />
Když zlý Surkol uvězní Tappiho kamaráda kdesi daleko v zámku na Bludném ostrově, nedá se nic dělat, Tappi se musí vydat na záchranou výpravu.<br />
A rozhodně se na cestu nevydá sám ... <br />
<br />
Pár večerů jsme mu s Hugem dělali společnost, doprovázeli ho na daleké cestě a každý den před spaním si přečetli jedno jeho dobrodružství. Na můj vkus to bylo sice dobrodružství jednoduché a předvídatelné, bylo ale laskavé. Nestresující a nevzbuzující obavy o hlavního hrdinu. Pro mého Huga to byl ale knižní kamarád dle jeho gusta. Našeptával mi a vyptával se, kudy všudy to ještě půjdou. Hádal, jak asi vězně osvobodí, kdo jim ještě bude stát v cestě. Netrpělivě pokukoval na další stránky, zda obrázek nenapoví, co dalšího nás čeká, čím nás příběh překvapí. Bral si ponaučení z toho, že se nevyplácí naštvat trolla a že světýlka nesmí vyhánět z lesa, protože jsou to malé víly, které stráží poklad. Vzpomněl si na světlušky z léta a litoval toho, že nevěděl o pokladu. Hned by jej prý chtěl hledat.<br />
Prosil o další pokračování a bylo vidět, že se pan Mortka trefil do jeho chlapeckého srdce, že zná své čtenáře a ví, co se jim líbí.<br />
Sedmiletí kluci jsou přesně ti kluci, kteří se chtějí vydat do Šeptajícího lesa a sledovat otisky kopítek Chichotka, největšího přítele Tappiho.<br />
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-yKy0nEa6i38/ViUwyTeXqOI/AAAAAAAAFm0/piKBcC8EPGo/s1600/Tappi02.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://4.bp.blogspot.com/-yKy0nEa6i38/ViUwyTeXqOI/AAAAAAAAFm0/piKBcC8EPGo/s400/Tappi02.jpg" width="300" /></a> ...<br />
Už nějakou chvíli tu za počítačem přemýšlím nad tím, jak zakončit toto mé povídání. Jak doporučit rodičům malých dobrodruhů, aby před spaním vytáhli právě Tappiho a seznámili je navzájem.<br />
A pak jsem si vzpomněl na naší nedávnou návštěvu <b>Podzimního knižního veletrhu</b> v Havlíčkově Brodě.<br />
Zavítali jsme i ke stánku <b>Nakladatelství Host</b> a tam náš Hugo objevil další knihu s Tappim a Chichotkem, která vyšla před pár dny. Ihned po ní zatoužil a chtěl si ji odvéz domů. Řekněte ... jakou další pochvalu by asi tak autor dětských knih mohl chtít? Jak mu více dát najevo své sympatie, než tak, že jsme si ji přidali na seznam knižních přání pro Ježíška? ;-)<br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa</span></b><br />
Napsal <b>Marcin Mortka</b>, ilustrovala <b>Marta Kurczewska</b>.<br />
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-B_BZBAsTkqY/ViU3PUlPJFI/AAAAAAAAFnM/S1mkrLtjoUo/s1600/logo01.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-B_BZBAsTkqY/ViU3PUlPJFI/AAAAAAAAFnM/S1mkrLtjoUo/s1600/logo01.png" /></a>Z polského originálu <i>Przygody Tappiego z Szepczącego Lasu</i> přeložila <b>Barbora Gregorová</b>.<br />
Vydal <b><a href="http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/pro-deti-a-mladez/prihody-tappiho-ze-septajiciho-lesa-1035" target="_blank">Host - vydavatelství, s.r.o.</a></b> roku 2015<br />
První vydání. Počet stran 188.<br />
<br />
<b>Pro čtenáře od šesti let.</b><br />
Tímto bych rád poděkoval <b>Dětskému oddělení</b> naší knihovny, za to, že nakupují nové hezké knihy :-)<br />
<br />
Mimochodem, Tappi a jeho kamarádi mají i svoji českou stránku plnou dětské zábavy, tak se mrkněte: <b><span style="font-size: large;"><a href="http://www.tappi.cz/" target="_blank">www.tappi.cz</a></span></b> <br />
<br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-otpvlE0mQbY/ViU2r1FzZaI/AAAAAAAAFnI/SNVEYNMs-98/s1600/tappi_web.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="262" src="http://4.bp.blogspot.com/-otpvlE0mQbY/ViU2r1FzZaI/AAAAAAAAFnI/SNVEYNMs-98/s400/tappi_web.jpg" width="400" /></a></div>
<br />Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-39505614273722129832015-10-07T11:52:00.000-07:002015-10-08T05:06:44.955-07:00Jostein Gaarder .:. Anton a JonatánŘíká se, že jablko nepadá daleko od stromu a já musím říct, že na tom asi i něco bude.<br />
Nebo jak jinak si mám vysvětlit Hugovo zaujetí nad zápiskami do svého Čtenářského deníku?<br />
Takže dnes vám spolu (já a Hugo) rádi představíme knihu, kterou přečetl on mně ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-7k-ZQIRvpeA/VhVkRXzKuCI/AAAAAAAAFlk/dq4QeuWLbmQ/s1600/Anton_a_Jonatan_000.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="286" src="http://4.bp.blogspot.com/-7k-ZQIRvpeA/VhVkRXzKuCI/AAAAAAAAFlk/dq4QeuWLbmQ/s400/Anton_a_Jonatan_000.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Já jen dodám, že je to snad první kniha, kdy Luccha vyděšeně pozvedla jedno obočí a nevěřícně se ptala, jestli ta kniha opravdu skončila tak, jak si myslí, že skončila. Ano ... !<br />
Tato krásná a lidská kniha končí jinak, než naprostá většina knih. Možná tam na konci je jistá malá naděje, ale něco uvnitř nás nám našeptává, že tentokrát to bude trochu jinak.<br />
Nenechte se odradit. <b>Nechte se dojmou!</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-MH9hWscuErk/VhVl8_yQmrI/AAAAAAAAFl0/9RWJi-EaeZM/s1600/Anton_a_Jonatan_01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://4.bp.blogspot.com/-MH9hWscuErk/VhVl8_yQmrI/AAAAAAAAFl0/9RWJi-EaeZM/s400/Anton_a_Jonatan_01.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-FfMO99ynjlw/VhVl_qWbexI/AAAAAAAAFmE/6ydlWppdY7I/s1600/Anton_a_Jonatan_05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://1.bp.blogspot.com/-FfMO99ynjlw/VhVl_qWbexI/AAAAAAAAFmE/6ydlWppdY7I/s400/Anton_a_Jonatan_05.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-v0x0hdCua4s/VhVogOgxJ6I/AAAAAAAAFmQ/jT5baGBc4Pc/s1600/Anton_a_Jonatan_03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://3.bp.blogspot.com/-v0x0hdCua4s/VhVogOgxJ6I/AAAAAAAAFmQ/jT5baGBc4Pc/s400/Anton_a_Jonatan_03.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-3xWeVj8QlPM/VhVl-PY5G3I/AAAAAAAAFl8/O1UlJA6Puoo/s1600/Anton_a_Jonatan_04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="300" src="http://4.bp.blogspot.com/-3xWeVj8QlPM/VhVl-PY5G3I/AAAAAAAAFl8/O1UlJA6Puoo/s400/Anton_a_Jonatan_04.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Anton a Jonatán</b></span><br />
Napsal <b>Jostein Gaarder</b>, ilustroval <b>Akin Düzakin</b><br />
Z norského originálu<i> Anton og Jonatan</i> přeložila Jarka Vrbová<br />
Vydalo nakladatelství <b>Albatros</b> v roce 2014<br />
1. vydání<br />
<b>Pro čtenáře od 7 let </b><br />
<br />
<b><a href="http://www.albatros.cz/anton-a-jonatan/" target="_blank">www.albatros.cz</a> </b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-29528690811433120292015-09-08T11:15:00.000-07:002015-09-08T11:20:47.324-07:00Klára Pondělíčková .:. Něco ti povím, JohaneNěkdy to tak prostě příjde, že ve výkladu sedí medvěd, spiklenecky mrkne na kolemjdoucího dědu a ten si jej vezme s sebou domů, aby pak spolu mohli sedět tiše proti sobě, hezky si spolu mlčet, ale přesto si říci spousty věcí.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-iDWfd76Zs1o/Ve8YI77hVLI/AAAAAAAAFhE/_FeK2vD9mZc/s1600/Neco_ti_povim_Johane00.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-iDWfd76Zs1o/Ve8YI77hVLI/AAAAAAAAFhE/_FeK2vD9mZc/s400/Neco_ti_povim_Johane00.png" width="355" /></a></div>
Někdy to tak prostě příjde, že má medvěd medvídka na spaní a malá děvčátka z rodinných blogů se ocitnou ilustrované v krásné obrázkové knížce.<br />
<br />
Někdy to tak prostě příjde, že se sejde parta lidí, slovo dá slovo a začnou spolu vydávat knihy pro děti. Jen tak. Asi pro radost.<br />
<br />
A ta radost je v téhle knize nakažlivá, šíří se dál a dál, běží jako liška a hladí po duši, přestože neradí ani nepoučuje. Jen se prostě raduje.<br />
Skáče ze stránky na stránku a kouzelnými barevnými pastelkami Andrei Tachezy vytváří svět Johana, medvěda který žije u dědy a vytváří svět dědy, který žije u Johana.<br />
<br />
Někdy to tak prostě příjde, že čtenář dočte příběh a není schopný o něm někomu dalšímu něco rozumného říci. Jen si tak zasněně povzdechne, pousměje se a jde s dobrou náladou spát. Ráno se probudí, na stolku uvidí dočtenou knihu, opět se pousměje a s dobrou náladou jde do práce.<br />
<br />
Někdy to tak prostě příjde, že vám medvědi prozradí spousty myšlenek, ikdyž vám neřeknou vlastně vůbec nic. No ... snad mě chápete ;-)<br />
<br />
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-yqBVFdcvMKo/Ve8idQw2b5I/AAAAAAAAFhw/hkm2_beh2Qo/s1600/Neco_ti_povim_Johane05.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="153" src="http://2.bp.blogspot.com/-yqBVFdcvMKo/Ve8idQw2b5I/AAAAAAAAFhw/hkm2_beh2Qo/s320/Neco_ti_povim_Johane05.jpg" width="320" /></a><b><span style="font-size: large;">Něco ti povím, Johane</span></b><br />
Napsala <b>Klára Pondělíčková</b> (<a href="http://pondeli-pondeli.blogspot.cz/" target="_blank">blog</a>)<br />
Ilustrovala <b>Andrea Tachezy</b> (<a href="http://www.andrea-tachezy.com/cs" target="_blank">web</a>)<br />
Vydalo Hogrefe - Testcentrum pro nakladatelství <b>Běžíliška </b>(<a href="http://www.beziliska.cz/knihy/vydane/johan" target="_blank">web</a>)<br />
Vydáno v roce 2014<br />
Formát 16 x 16 cm, 52 stran<br />
<br />Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-71223825008292936302015-08-11T21:40:00.000-07:002015-08-11T21:40:12.097-07:00Michael Stavarič .:. Děvčátko s kosou<div style="text-align: right;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-LWyl3SgjGXI/VcpS3mYI9TI/AAAAAAAAFfY/SpqWkytwOuU/s1600/devcatko_s_kosou_01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-LWyl3SgjGXI/VcpS3mYI9TI/AAAAAAAAFfY/SpqWkytwOuU/s400/devcatko_s_kosou_01.jpg" width="288" /></a></div>
<u>Anotace nakladatele:</u><br />
<i>„Tati, co je vlastně smrt? Je to tvoje kosa?“ zeptá se jednoho dne pana Smrtky jeho malá dcerka. A on se rozhodne poslat ji do světa, aby se tam naučila všechno podstatné o životě. Ale jak má jít malé děvčátko ve velkém světě vlastní cestou, aniž by přitom ztratilo samo sebe? A co si má počít s tátovou velikánskou kosou? Naštěstí se brzy ukáže, že stačí mít oči dokořán a pořádně se dívat kolem. A tak černou kutnu nahradí po pádu do kbelíku se žlutou barvou veselé šaty, které jsou den ode dne kratší, jak je děvčátko s kosou den za dnem větší a dospělejší. A z otcovy kosy se může stát třeba i houpačka.<br />Okouzlující příběh pro malé i velké podtrhují půvabné koláže Dorothee Schwabové.<br />Kniha získala Cenu města Vídně za literaturu pro děti a mládež (2010) a byla nominovaná na Čestnou listinu IBBY (2012).</i><br />
<br />
Mám rád divné knihy. Divné jak obsahem, tak ilustrací. Mám rád lidi, věci i zážitky, které se vymykají běžnému standardu a ukazují nám jiný pohled na svět. Ukazují jiný výhled z okna, tak nepodobný klasickým kulisám, které nám (díky předčítání knih) představovali naši rodiče.<i></i><br />
Prostě mám rád moderní současné dětské knihy, právě pro tu jejich jinakost.<br />
Pro jejich sebedůvěru, odvahu a nadšení. Ale musí to mít své opodstatnění.<br />
Nesmí se mi stát, že anotace knihy mi příjde napínavější a výmluvnější, než samotný příběh.<br />
Že text je zastíněn ilustrací. Nemám rád, když ilustrace neplní roli průvodce a partnera textu, vypadá jako umělecké dílo, ale příběh samotný pokulhává. Text je jen doplněk, stává se tak trochu chaotickým a mírně nesmyslným. Stává se vatou. A leckdy, díky grafické úpravě a umístění, težko čitelný. To rád nemám, opravdu ne.<br />
No a právě toto se mi dnes stalo s touto knihou.<br />
<br />
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-f54yYD3ZoQQ/VcpWtG4thNI/AAAAAAAAFfw/ZCirxq3eB0s/s1600/devcatko_s_kosou_03.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-f54yYD3ZoQQ/VcpWtG4thNI/AAAAAAAAFfw/ZCirxq3eB0s/s320/devcatko_s_kosou_03.jpg" width="320" /></a><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Omjk8sh12XY/VcpWrtoEoYI/AAAAAAAAFfo/VSSh-Fys9r8/s1600/devcatko_s_kosou_02.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://3.bp.blogspot.com/-Omjk8sh12XY/VcpWrtoEoYI/AAAAAAAAFfo/VSSh-Fys9r8/s320/devcatko_s_kosou_02.jpg" width="320" /></a>V knihovně mě zaujala na první pohled.<br />
Doma mě zaujala i na pohled druhý. Přišla mi krásná, neotřelá, jiná. Takový ten druh ilustrací, o kterých by moje máma řekla, jaké že jsou to patlanice, ale když se na obrázky člověk zaměří, uvědomí si, kolik práce, umu a talentu obsahují ... a jak jsou hravé.<br />
I Hugovi přišly pěkné, samozřejmé a blízké. Přirozené.<br />
<br />
No, ale co příběh?<br />
<b><i>"Hugo, tak jak se Ti kniha líbila."</i></b><br />
<b><i>"Pěkná!"</i></b><br />
<b><i>"A o čem byla?"</i></b><br />
... pokrčení ramen, zamyšlení a bezradný výraz.<br />
<i><b>"Byla divná, tati"</b></i><br />
<i><b>"Copak je na ni divného?"</b></i><br />
<i><b>"Já nevím, co ta holčička dělala ... a má ošklivé jméno."</b></i><br />
<br />
Ikdyž z anotace vím, co bych v této knize měl nalést, vlastně to v ní nenalézám. Příběh, plynulost, ponaučení? Vím, že existují nonsensové knihy, máme doma jednu velkou Holku, která nonsensový svět miluje, ale tohle nebude ten případ. Jakoby někdo nadšeně začal vypravovat příběh, nadechoval se k vyvrcholení a blížil se k té vyšperkované pointě a ... otočil stranu a najednou mluvil o jiné věci. Utnul děj, zanevřel na něj. Nesoustředěně pozapomněl, o čem nám vlastně vypráví a hned nás chtěl obdarovat zážitkem dalším. Takové to "<i>mám v hlavě tolik věcí a tak málo místa a času</i>". Chvílemi se snad i o rým snaží, možná jen pro to, aby vyzkoušel, jak to bude znít. A pak příjde konec. Člověk nakukuje, zda se ještě vzadu něco neskrývá, ale skrývá se tam jen vtipné představení autorů.<br />
Tak bolestně mi tam chybí pointa? Ponaučení? To zamyšlené, něžné povzdechnutí "ach" a pohlazení obalu, přitisknutí k hrudi?<br />
Přišel jen pocit zmaru z nevyužitého příběhu, který mi přišel tak nápaditý a nádějný.<br />
Možná mám jen problém s oceněnými knihami. Nedokážu jim odpustit, že přes všechnu tu honosnost, jinakost a uměleckost zapomínají na jednu věc. Že jsou určené pro děti a přes všechnu tu svojí hravost a vyjímečnost by neměly zůstat prázdné. Nejde přeci jen o to list papíru zaplnit barvami, mělo by jít i o to, zaplnit ten papír i myšlenkami ... a to mi tu dnes trochu chybělo. Je mi to líto :-(<br />
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-_Zr1sT_Ak7w/VcrJb9mVluI/AAAAAAAAFgI/N6XBnu16Z2A/s1600/devcatko_s_kosou_04.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://1.bp.blogspot.com/-_Zr1sT_Ak7w/VcrJb9mVluI/AAAAAAAAFgI/N6XBnu16Z2A/s320/devcatko_s_kosou_04.jpg" width="320" /></a><br />
<b><span style="font-size: large;">Děvčátko s kosou</span></b><br />
Napsal <b>Michael Stavarič</b><br />
Ilustrovala <b>Dorothee Schwab</b><br />
Z německého originálu <i>Die kleine Sensenfrau</i> přeložila Michaela Škultéty<br />
Vydalo nakladatelství <b>Portál, s.r.o.</b><br />
40 stran, vydání první, 2015<br />
<br />
<a href="http://obchod.portal.cz/devcatko-s-kosou/" target="_blank">www.portal.cz</a><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-88520957510398116612015-06-02T21:20:00.000-07:002015-06-02T21:20:10.601-07:00Eva Papoušková - Cestování s VelrybouProtože tetelící se vzduch nad obzorem tak trochu naznačuje, že se blíží léto, dýchla na mě v dětské knihovně atmosféra velkých letních prázdnin a s tím spojené dobrodružství.<br />
Jakoby ta kniha do mé náručí sama skočila a křičela: <i> </i><br />
<i>"Vem mě! Vem si mě! To já mám v sobě to, co Hugo chce poslouchat!".</i><br />
Hugo se totiž chystá na svojí velkou cestu a je potřeba se náležitě naladit.<br />
Takže nakonec skočila kniha v batohu a vysypávala do něj svá písmenka už po cestě domů ... až tak byla nedočkavá a natěšená, kterak nám prozradí své příběhy.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-11CXJNUSmFA/VW510prBZRI/AAAAAAAAFaY/NlxR1NXCm_g/s1600/Cestovani_s_Velrybou01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-11CXJNUSmFA/VW510prBZRI/AAAAAAAAFaY/NlxR1NXCm_g/s400/Cestovani_s_Velrybou01.jpg" width="275" /></a></div>
Jmenuje se to <b>Cestování s Velrybou</b> a naštěstí to není tak, jak to vypadá. Ne, nikdo nenacpal velrybu do kulátého akvárka a nevyrazil s ní k babičce.<br />
Je to všechno jinak.<br />
<br />
Rodina Zelníčkova je taková běžná rodina. Je jich jak psů (i se psem) a jejich hlava rodiny (máma) sní svůj sen o moři. Jenže když je vás jako psů, dost těžko se na cestu k moři šetří.<br />
Tak si máma tiše sní o moři dál a moc nepočítá, že kdy uslyší to zasyčení, které je normálně slyšet, když se slunce při západu ponoří do slané vody. Jenže!<br />
Někteří tátové jsou Superhrdinové a s pilkou a kladívkem umějí zacházet už od kolébky.<br />
Nějakou dobu ze z uzamčené stodoly ozývají divné zvuky, z domácností mizí různé věci a jednoho dne ... <i>"Tradá, překvapení!".</i><br />
Dveře se otevřely a ve stodole stojí ohromný nákladní vůz, který už nebyl nákladní, protože měl na korbě postavený domeček s okny a dveřmi a byl propojený s kabinou řidiče. Byl to vlastně obytný vůz a vypadal zvláštně. Každé okénko jiné, dveře na kliku, vzadu balkónek s truhlíkem a v něm begónie. Sen všech cestovatelů s dětskou duší.<br />
Rodina pokřtila svůj nový domov na kolech jménem Velryba, nastěhovala se do jejího břicha a vyrazila na výlet. Na výlet po Evropě, s pytlem brambor a hlavou plnou snů.<br />
<br />
A protože máma o douhé cestě snila už dlouho, tak celý svět znala z knih a vyprávění a věděla, kde je jaké muzeum a kde je jaký zámek a kde se kdo narodil a kde je co potřeba zkouknout.<br />
No a my se to vše cestou dozvídali spolu s dětmi a navštěvovali s nimi známá i neznámá místa a užívali si koupání ve zpěněných vlnách. Prostě příjemný rodinný cestopisný příběh s trochou poučení, ale hlavně s tím vzrušujícím nádechem dobrodružství a radostným ujištěním, že sny jsou na světě od toho, aby si je člověk plnil.<br />
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-yBxh94ipq34/VW5_ppUEAUI/AAAAAAAAFa0/dvJB-p8j7Ok/s1600/Cestovani_s_Velrybou03.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-yBxh94ipq34/VW5_ppUEAUI/AAAAAAAAFa0/dvJB-p8j7Ok/s400/Cestovani_s_Velrybou03.jpg" width="273" /></a><br />
Když jsem se Huga po dočtení ptal, jak se mu kniha líbila, jen s úsměvem zvedl palec, jako že dobrý. A že se těší, až se i on vydá do světa.<br />
No tak šťastnou cestu, synku! ;-)<br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">Cestování s Velrybou</span></b><br />
Napsala <b>Eva Papoušková</b><br />
Ilustrovala <b>Zuzana Rusínová</b><br />
Vydalo nakladatelství <b>Albatros</b> v Praze roku 2014<br />
Vydání první, 107 stran<br />
<b><a href="http://www.albatros.cz/cestovani-s-velrybou/" target="_blank">www.albatros.cz</a></b><br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">Pro čtenáře od 8 let</span></b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-40084922349385900992015-05-21T22:02:00.002-07:002015-05-21T22:06:41.054-07:00Elvira Lindo .:. Chudák ManolitoS tímhle malým skrčkem jsem se setkal už jednou a byl tak laskavý, že mi zpříjemnil podzimní chmury (přečíst si o mém prvním setkání můžete zde: <a href="http://maaristaan-detskakniha.blogspot.cz/2014/11/elvira-lindo-manolito-brejloun.html" target="_blank">Manolito Brejloun</a>). Proto jsem moc neváhal, když ke mně doputovalo jeho další vyprávění, zalezl do postele a spolu se synem začal nahlas předčítat jeho denodenní dobrodružství.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-qb1unGXSAsE/VV6psA9IaMI/AAAAAAAAFZc/LFZtqTKO5zA/s1600/780.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-qb1unGXSAsE/VV6psA9IaMI/AAAAAAAAFZc/LFZtqTKO5zA/s400/780.png" width="311" /></a></div>
Bylo to tu zas. Předměstí Madridu a všichni jeho obyvatelé. Stejní jako minule, honící se kolem stromu v parku U Oběšence. Milé a laskavé čtení s humorným okořeněním, ideální pro krátké čtení před spaním.<br />
Hugovi se to moc líbilo a když se unaveně loudal do postele, požadoval toho legračního kluka s andělem na obálce.<br />
Po téhle stránce všechno v pořádku.<br />
Asi to není kniha pro sedmiletého kluka, přesto si v ní našel to svoje. A ikdyž jsou zde úseky, kterým nemohl rozumět, dětská mysl si přes ně udělala pomyslný most a přeskočila zase tam, kde se cítila jako doma.<br />
Ano, ten pojem: "<i>cítit se jako doma</i>", se k téhle tenoučké knize docela hodí.<br />
Příjdete si, jako byste nepřestali číst první díl, jen se vrátili k rozečteným stránkám, nedávno odloženým.<br />
Jenže to je právě to, co mi trochu vadí. Ta zaměnitelnost. Je fajn nasadit si oblíbené pohodlné domáci papuče a cítit se jako doma, ale občas to už může být trochu nuda, když nepřichází nic nového. Najednou tomu chybí ten prvek překvapení, radost z objevování nového.<br />
Jen plujete po stejných obrazech textu, bavíte se, usmíváte se, ale nedostanete žádné nové podněty. Upřímně: je to pořád stejné.<br />
<br />
Největší slabinou téhle série je pro mě to, že vychází v útlých svazcích na pokračování.<br />
Nechci řici, že mi to připomíná nastavovanou kaši, ale ono mi to opravdu tu nastavovanou kaši připomíná. Ani jeden díl nekončí tak, aby čtenář pocítil touhu pokračovat. Závěr nevzbudí zvědavost po dalším osudu Manolita, protože tak nějak cítíme, že se mu nestane nic moc zvláštního, co by stálo za další sledování. Zas tu bude děda, zas tu bude Blbeček. Opět tu bude ten příjemný svět malého kluka, který je sice vtipný a milý, ale který neskrývá žádné překvapení.<br />
Ale jak jsem už dnes řekl. Někdy je fajn vlést si do starých pohodlných papučí a cítit se jako doma. Někdy nic víc pro spokojený pocit není potřeba.<br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">Chudák Manolito</span></b><br />
Napsala <b>Elvira Lindo</b> a ilustroval <b>Emilio Urberuaga</b><br />
Přeložila <b>PhDr. Eva Šašková</b><br />
Vydal <b>DOBROVSKÝ s.r.o.</b> v edici <b>Omega</b> v roce 2015.<br />
164 stran, vydání první.<br />
<a href="http://www.knihyomega.cz/eshop-chudak-manolito.html" target="_blank">www.knihyomega.cz</a><br />
<br />
ukázka z knihy: <a href="http://issuu.com/dobrovsky/docs/chudak_manolito_ukazka_knihy_obalka/1?e=11449546/12206757" target="_blank">issuu.com</a>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-84146062237000197362015-02-25T12:47:00.000-08:002015-02-25T12:47:19.140-08:00Petra Braunová .:. 3333 km k JakuboviKniha <span style="font-size: large;"><b>3333 km k Jakubovi</b></span> patří k těm knihám, které jsem si v dětské knihovně zapůjčil čistě ze sobeckých důvodu. Ne pro syna, ale pro sebe.<br />
Fascinují mě totiž knihy o lidech, kteří se vydávají na pouť a mám blízko ke knihám, které řeší vztahy otce a syna ... kupodivu ;-) No a tahle kniha to skloubila hezky všechno dohromady. Pouť otce a syna, kteří se vydali na kolech do dalekého Santiaga de Compostela. Na známou pouť Poutníků. Na cestu, při které každý poutník rozmlouvá se svojí duší a nachází skryté.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-mcN6gBsYDsM/VO4n8wiC_vI/AAAAAAAAFT0/kFs_AuWUriI/s1600/3333km.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-mcN6gBsYDsM/VO4n8wiC_vI/AAAAAAAAFT0/kFs_AuWUriI/s1600/3333km.jpg" height="400" width="273" /></a></div>
Tahle knižní pouť je snahou otce, který opustil v mládí svého syna, o znovunalezení cesty k sobě navzájem. Při dlouhém prázdninovém výletě na kolech.<br />
Jaké asi může být putování pubertálního kluka a jeho otce, který jej opustil ve dvou letech?<br />
Naštěstí se nekoná žádné velké drama, žádné srdce rvoucí scény, které by nám mohly naše životní dospělácké zkušenosti napovídat.<br />
Ne. Je to plynulý laskavý příběh, který ubíhá stejně rychle jako jízda na kole. <br />
Jistě, najde se tu spousta třecích ploch jejich vzájemného vztahu, ale je to přeci jen kniha pro děti a jako taková by měla být oblečena do oparu přátelství, lásky a nádějné budoucnosti.<br />
A ona taková je.<br />
Je prostě příjemná a lidská.<br />
Dětsky lidská, s aurou odpuštění a smíření. Bez velkých trápení a slz. A pokud snad někdy smutek v hrdinách převezme svoji vládu, brzy je zase opustí a jejich nebe se vyčistí.<br />
Nemusíme se kvůli čtení téhle knihy propadat do vlastních citů, řešit svoje vztahy s rodiči, můžeme díky této knize prostě jen vyrazit na výlet a číst si pěkný příběh o dvou lidech, kteří k sobě nachází cestu. Jsou na sebe hodní a odpouštějí si. Odhodlaně šlapou do pedálů, v hlavě se jim odvíjí film vlastního života a odkrývají v sobě to, čím skutečně jsou. Poznávají se navzájem, ale poznávají také sami sebe. A přesně o tom všechny ty poutě vlastně jsou.<br />
O sebepoznávání se a odpouštění si.<br />
O nacházení nových podnětů, směrů a nových životních osudů.<br />
Jak jsem už řekl, mám lidská putování moc rád ... a po přečtění téhle knihy bych nejraději nasednul na kolo, vzal s sebou syna a vyrazil. Jen si říkám, zda nejsme ještě moc malí na takovouhle velkou cestu. <b>Nebo snad na velké cesty není ve skutečnosti nikdo moc malý</b>?!<br />
Každopádně díky téhle knize už asi dva týdny sním s otevřenýma očima.<br />
A já sním moc rád. Díky za to!<br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">3333 km k Jakubovi</span></b><br />
Napsala <b>Petra Braunová</b> a krásně ilustroval <b>Nikkarin</b><br />
Vydalo nakladatelství Albatros v roce 2014<br />
1. vydání, 132 stran<br />
<a href="http://www.albatros.cz/3333-km-k-jakubovi/" target="_blank">www.albatros.cz</a><br />
<br />
<span style="font-size: large;">Pro čtenáře od 12 let</span>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-50023041260679076162015-01-29T13:19:00.001-08:002015-01-29T13:23:44.746-08:00Petra Soukupová .:. Bertík a ČmuchadloAsi bych se měl hned na začátku mého dnešního povídání přiznat, že mám <b>Petru Soukupovou</b> opravdu rád. Bezvýhradně. <br />
Líbí se mi její styl psaní. Její knihy. Její myšlenky oblečené do slov.<br />
Mám rád tu její .... frackovitost? Ano, to je to správné slovo. To vybočení z řady. Její literární postavy, které jsou tak trapně normální a obyčejné, až je člověku teskno z toho, jak moc se do nich dokáže vcítit. Jak jim rozumí, ikdyž by raději nerozuměl a duševně se srovnával s někým jiným. Lepším.<br />
Občas mě při čtení knih od <b>Petry</b> přepadá divná nálada. Balancuji na pokraji melancholie, divného smutku. Skoro se mi chce říci "deprese". Ale takové té krásné, důvěrné. Těžko popsat. Snad tušíte.<br />
Proto jsem byl nesmírně zvědavý a natěšený, když jsem se dozvěděl o její připravované dětské knize. Upřímně, nešlo mi to moc dohromady. <b>Petra Soukupová</b> a kniha pro děti?<br />
Jasně, stala se mámou, ale to přeci hned nemusí znamenat, že nasedne do sluníčkového autobusu a s vysmátým úsměvem nám bude vyprávět o výletu po krásné pohádkové zemi? No ne?<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-uDMbbGf6pZI/VMqXB1ssRqI/AAAAAAAAFRI/ocOEV1sjxA8/s1600/Bertik00.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-uDMbbGf6pZI/VMqXB1ssRqI/AAAAAAAAFRI/ocOEV1sjxA8/s1600/Bertik00.png" height="400" width="287" /></a></div>
Ale kdepak :-) <br />
Tak, jak je rozevlátý její účes, tak se zdá rozevlátá i její duše. Nepropadejme panice. <b>Petra Soukupová</b> je ve své nové knize stále <b>Petra Soukupová</b>. Taková, jakou ji známe. Ten píšící fracek, který si jde svojí cestou. A který má co říci i dětem.<br />
<br />
Stvořila pro nás devítiletého kluka Berta, který má tak trochu problém sám se sebou, se svým světem.<br />
Rodiče se mu rozvedli, máma si našla nového přítele a aby toho nebylo málo, musí s nimi Bert vyrazit na prázdniny na chalupu. Za Richardovou (to je ten mámin přítel) rodinou.<br />
Richard hned od začátku vypadá jako dobrý chlapík, ale ten, kdo měl někdy co do činění s rozvedenými rodiči a následným novým "tátou", ten ví, jak se Bert asi cítí.<br />
Richard je prostě nepřítel. A je úplně jedno jak moc se snaží a jak moc dobré nápady má. Není to táta. Konec diskuze. Tečka.<br />
<br />
Je to prostě tak. Následkem životních okolností není Bert zrovna sympatický mladý hoch. Vlastně je dost protivný a těžko se nám k němu hledá cesta. Jenže my víme proč tomu tak je a i nám kdysi dávno bylo devět let. Zase tu nastupuje ten vypravěčský dar <b>Petry</b> a ikdyž nám ten kluk může trochu lést na nervy, tak ho chápeme. Rozumíme mu.<br />
Čteme v něm jako ve svých vlastních vzpomínkách. A ikdyž bysme mu občas vlepili mírný pohlavek, vlastně ho máme rádi a fandíme mu. Přejeme mu, aby vše bylo zase dobré. <br />
No a pak příjde z lesa Čmuchadlo. Tvor, kterého vidí jen Bert a který mu nastavuje zrcadlo.<br />
Říká malému rozlobenému chlapci, co dělá špatně a že takhle by se chovat opravdu neměl. A Bert ho začne poslouchat a přemýšlet sám nad sebou ...<br />
<br />
Ano. Je to tak. Máme tu před sebou další skvělou dětskou knihu s mírnou příchutí malého smutku a s nenásilným zdviženým prstem upozorňujícím, že když se chlapče budeš vztekat a kopat kolem sebe, může se ti stát, že nebudeš moc oblíbeným klukem.<br />
Tentokrát jsem knihu ještě netestoval na svém Hugovi (byl jsem nedočkavý a četl jsem si ji po večerech sám) a tak nemůžu posoudit, jak působí na děti, ale na mě (na přerostlého kluka) zapůsobila hodně. Vrátila mě do mého dětství a do období, kdy jsem nebyl zrovna sympatickým malým klukem.<br />
Jestli mám na téhle knize něco vyzdvihnout, je to autorčin talent utvrzovat mě v přesvědčení, že obyčejné lidské příběhy jsou těmi nejzajímavější příběhy vůbec. Moc krásná kniha!<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div style="text-align: left;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-0E0qAwyRR0E/VMqg1k4SfaI/AAAAAAAAFRg/FnSZSVnS8qQ/s1600/Bertik06.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a> </div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-F4Qo0R-z7QU/VMqgzVgCS5I/AAAAAAAAFRc/CMTYjdZ8c_o/s1600/Bertik05.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-F4Qo0R-z7QU/VMqgzVgCS5I/AAAAAAAAFRc/CMTYjdZ8c_o/s1600/Bertik05.png" height="180" width="320" /></a><b><span style="font-size: large;">Bertík a Čmuchadlo</span></b></div>
<div style="text-align: left;">
Napsala Petra Soukupová</div>
<div style="text-align: left;">
Ilustroval Petr Korunka</div>
<div style="text-align: left;">
Vydal Host - vydavatelství, s.r.o. v roce 2014</div>
<div style="text-align: left;">
První vydání, 136 stran</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<a href="http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/pro-deti-a-mladez/bertik-a-cmuchadlo-1005" target="_blank">www.hostbrno.cz</a></div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-54735660033050571132014-11-22T03:54:00.001-08:002014-11-22T03:54:03.579-08:00Petra Braunová .:. Ema a kouzelná kniha<b>Ema a</b> její <b>kouzelná kniha</b> se na náš noční stolek dostala tím nejlepším možným způsobem.<br />
Byla nám darována. Přišla poštou s tím, že by se nám mohla líbit (moc děkujeme <b><a href="https://bookwormsdiary.wordpress.com/" target="_blank">Petro</a></b>!), že ji určitě oceníme. A darované knihy mají jednu výhodu oproti těm, které si sami koupíte. Ukrývají v sobě prvek překvapení. Vlastně nevíte, co od ní můžete očekávat. Nečetli jste recenze, anotace, nic. Dost možná byste si ji sami nikdy nevybrali, protože usoudíte, že není určená pro vás ...<br />
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-1PR8f51wvsY/VHAhF5L9P8I/AAAAAAAAFMU/XmKoUUl3OZ0/s1600/Ema_01.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>Přiznávám, chvíli u nás <b>Ema</b> ležela a spala, hledala si k nám cestu. Vždyť čtení o holce a vílách, to nebude to pravé ořechové pro dva kluky, no řekněte! Jenže ... také je tam zmínka o kouzelné knize ... a to nás lákalo.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-1PR8f51wvsY/VHAhF5L9P8I/AAAAAAAAFMU/XmKoUUl3OZ0/s1600/Ema_01.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-1PR8f51wvsY/VHAhF5L9P8I/AAAAAAAAFMU/XmKoUUl3OZ0/s1600/Ema_01.png" height="400" width="303" /></a></div>
<br />
Jednoho večera najednou přišel její čas a ocitla se na vrcholku knižní hromádky. <br />
<br />
<b>Ema</b> je děvče, žijící celý svůj život v sirotčinci. Nikdy jej neopustila, nikdy nepoznala nic jiného.<br />
Nezná své rodiče a vlastně ani netuší, že něco jako "rodiče" existuje. Žije svůj bezstarostný život, spolu s dalšími děvčaty, v zahradě obehnanou vysokou zdí, ve velkém domě, kterému opadává omítka.<br />
Stará se o ně Slečna, která je má všechny moc ráda a která jim předčítá stále dokola jednu a tu samou knihu. Je o hodných a poslušných děvčatech a není tam vůbec žádný kluk.<br />
<b>Ema</b> je jediná z celého sirotčince, kdo vídá malé průhledné víly. Víly poletují kolem, poposedávají jí po ramenou a našeptávají <b>Emě </b>o městě, kam se má zanedlouho na jeden jediný den vypravit. Tak, jako každá dívka ze sirotčince, která oslaví desáté narozeniny. Každá dostane zlatý peníz a vydá se za dobrodružstvím do města, kde nikdy předtím nebyla. Za sladkými bombóny, za lunaparkem ... za zábavou.<br />
No a pak vyrazí i <b>Ema</b>. Jako každá správná knižní hrdinka, která je jiná než ostatní dívky, nezamíří tam, kam zamířily všechny ostatní, ale osud ji přivede do obchodu, kde není jeden jediný bombón, zato jsou tam police plné starých knih. Antikvariát. <b>Ema</b> si vzpomene na tu jedinou knihu, kterou v sirotčinci mají a rozhodne se obdarovat kamarádky knihou novou. Snad ji odpustí, že nedonese lízátka ... odnese si z obchodu knihu v kožených deskách. Knihu, která je prý kouzelná. Knihu, které dorůstají stránky!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-hZr2WJHxrvQ/VHAvosXOX_I/AAAAAAAAFMk/GyZwtBbenUQ/s1600/Ema_02.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-hZr2WJHxrvQ/VHAvosXOX_I/AAAAAAAAFMk/GyZwtBbenUQ/s1600/Ema_02.png" height="400" width="305" /></a></div>
Když jsme začali s Hugem číst první stránky a objevily se víly, Hugo zazíval a byl trochu otrávený. Zvonilku nesnáší a tak mu prostě víly k srdci nepřirostly. I mně se ústa otvírala k hlubokému zívnutí. Jak jsem řekl hned na začátku, dva kluci a kniha s vílama, to asi nebude to pravé.<br />
Ale z nějakého důvodu jsme nepřestali a četli dále.<br />
Další večer už byl Hugo pozorný a dožadoval se dalšího a dalšího pokračovaní. Trochu si myslím, že za to mohl sirotčinec. Ten fakt, že jsou zde děti, které nikdy nepoznaly rodiče, Huga zaujal.<br />
Jednou se na to během čtení ptal, zajímalo ho, jak se to těm dětem stalo.<br />
Když chvílemi poslouchala naše Luccha, posmívala se nám, co to čteme za růžovou holčičí knihovnu.<br />
Něco na tom možná je. Ikdyž se paní spisovatelka dušuje, že je kniha určená pro holky i kluky, jako odrostlý kluk jsem měl chvílemi s knihou problém. Sice mě nikterak neurážela, ale měl jsem spousty rýpavých otázek. Třeba to, proč jsou tam vlastně ty víly. Ne, fakt! Ony tam nemají žádný důvod! Jen si tam poletují, usedají na kytičky a něco si špitají. Jinak nic. Klučičího čtenáře akorát tak odrazují. Jó, kdyby to byli skřeti, neřeknu ani slovo, ale víly? ... ccc ;-) A v půlce knihy jsem byl už taky docela nervozní, protože o kouzelné knize tam taky nebylo ani slovo! Jenže to byly jenom moje myšlenky, které se těm Hugovým vůbec nepodobaly.<br />
Hugo si knihu zamiloval a když jsem do postele uléhal unavený a se čtením stávkoval, stejně mě vždycky donutil. Prostě ho zaujala. Styl paní Braunové je čtivý, hezky se asi i poslouchá.<br />
Zničeho nic se i ten příběh zlomil a dospělý kluk byl lapen spodními proudy děje a spolu s malým chlapcem jsem hltal každou větu. Jakoby se autorka přestala zaobírat vatou příběhu a pustila se do toho. No a pustila se do toho pěkně i přeslazeným koncem konče :-)<br />
Druhý den ráno Hugo probudil mámu a začal ji vyprávět o tom, jak kniha dopadla a co všechno se tam stalo. Když se nad tím zamyslím, větší pocty se paní Braunové dostat u Huga asi ani dostat nemohlo. Nepamatuji si, že by mámě další den o nějaké knize kdy vyprávěl ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-aFsBY9OrXL0/VHB1mojGzsI/AAAAAAAAFM0/BasbDTAGsHs/s1600/Ema_03.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-aFsBY9OrXL0/VHB1mojGzsI/AAAAAAAAFM0/BasbDTAGsHs/s1600/Ema_03.png" height="400" width="303" /></a></div>
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Ema a kouzelná kniha</b></span><br />
Napsala <b>Petra Braunová</b><br />
Ilustroval <b>Tomáš Řízek</b><b></b><br />
V nakladatelství Albatros vydala společnost <b>Albatros Media a.s.</b> v roce 2010 (dotisk 1. vydání v roce 2012)<br />
Počet stran 94<br />
<a href="http://www.albatrosmedia.cz/ema-a-kouzelna-kniha-d2.html?type=author&searchFor=B" target="_blank">www.albatrosmedia.cz</a><br />
<br />
<b>Pro čtenáře od 7 let.</b><br />
<br />
Náhledy na další obrázky nejdete na webu ilustrátora <a href="http://www.rizek-tomas.cz/ilustrace.html?gal=26" target="_blank">www.rizek-tomas.cz</a><br />
<br />
A protože mě Petra Braunová přesvědčila a protože mám rád ilustrace od <a href="http://nikkarin.cz/" target="_blank">Nikkarina</a>, určitě si nenecháme ujít knihu <a href="http://www.albatros.cz/3333-km-k-jakubovi/" target="_blank">3333 km k Jakubovi</a>, kde se to vílama hemžit nebude a která vypadá na rize klučičí dobrodružství ;-)Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-36313359272238930542014-11-02T07:37:00.001-08:002014-11-02T07:38:05.112-08:00Elvira Lindo .:. Manolito BrejlounUplynulo už mnoho dní a velkých letních prázdnin od chvíle, kdy jsem byl malý kluk a bylo mi krásných deset let. Je to tak dávno, že už si vůbec nevzpomenu, jaký jsem to vlastně byl a co se mi v té době honilo hlavou.<br />
Možná i tento fakt mne přivedl k otevření další dětské knihy. Knihy o desetiletém chlapci, kterého kamarádi přezdívají <b>Manolito Brejloun</b>. Byla to zvědavost, jakpak asi tráví svůj normální život malý kluk na předměstí Madridu?<br />
Druhým faktem nejspíš bude naše uplakané podzimní počasí. Depkoidně zatažené nebe, rozečtená dospělácká kniha z deštivého severu, brzká tma ... dostal jsem chuť se zasmát. Smát se nahlas, nebo alespoň se pod vousy usmívat. No a do ruky se mi dostala právě tahle kniha. Slibovala spousty zábavy a milého humoru, rošťácký pohled na svět. Sem s ní, chmury pryč!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-sDdZc0h6iGM/VFZCY3y-C1I/AAAAAAAAFIs/vhfRNuxrJIE/s1600/Manolito01.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-sDdZc0h6iGM/VFZCY3y-C1I/AAAAAAAAFIs/vhfRNuxrJIE/s1600/Manolito01.jpg" height="225" width="400" /></a></div>
První, co mě napadlo bylo, že děti jsou všude na světě stejné. Hlavní město Španělska nebo vesnice na Moravě, všichni jsou to stejně naivní chytrolínové, nebojácní nekňubové či nechtění hrdinové běžného dne.<br />
Manolito je normální kluk, který hodně času tráví se svým dědem, trápí se s existencí svého mladšího bratra Blbečka a bojí se výchovné facky (nebo vořecha) od své milující mámy. Občas domů příjde s rozbitými brýlemi a občas vypustí na svobodu svoje umělecké nadání v podobě barevných čar na chodbě domu. Jak jsem řekl, normální běžný kluk, jakých po světě běhá nepočítaně.<br />
Ale tento kluk je naštěstí i vtipný kluk. Na svůj svět kouká se zdravou zvědavostí a ironickým nadhledem. A ústy (nebo spíše perem) spisovatelky Elviry Lindo nám celý svůj svět mile představuje. Představuje nám ho takovým způsobem, že jej prostě musíme mít rádi a na nějaký nečas za okny (nebo v srdci) prostě rychle zapomeneme.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-D9t1n84MtmU/VFZJ_tZjHcI/AAAAAAAAFI8/NCHnvoByjiU/s1600/Manolito02.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-D9t1n84MtmU/VFZJ_tZjHcI/AAAAAAAAFI8/NCHnvoByjiU/s1600/Manolito02.jpg" height="225" width="400" /></a></div>
Alespoň na krátký čas :-) Protože knížka je útlá (první díl z mnoha?) a pokud si ji nebudete šetřit, lze ji přečíst během jednoho večera.<br />
Krátké příběhy Manolita Brejlouna prostě svůj účel splnily a náladu mi nejednou vylepšily. Nesmál jsem se sice hlasitě na celou místnost, ale úsměvy pod vousy jsem nešetřil.<br />
A jsem za to moc rád ;-) <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-DopuIy0hs2Y/VFZPchNa49I/AAAAAAAAFJU/5CPdXIoRuPA/s1600/Manolito03.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-DopuIy0hs2Y/VFZPchNa49I/AAAAAAAAFJU/5CPdXIoRuPA/s1600/Manolito03.jpg" height="227" width="320" /></a></div>
<span style="font-size: large;"><b>Manolito Brejloun</b></span><br />
Napsala <b>Elvira Lindo</b>.<br />
Ilustroval <b>Emilio Urberuaga</b> a přeložila <b>Eva Šašková</b><br />
Vydalo <b>Nakladatelství</b> <b>Omega </b>roku 2014<br />
1. vydání <br />
Počet stran 208<br />
<a href="http://www.knihyomega.cz/eshop-manuelek-brejloun.html" target="_blank">www.knihyomega.cz</a><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-83348011561875473472014-10-19T00:17:00.000-07:002014-10-19T00:17:03.810-07:00Pavel Čech .:. Velká knižní záhadaTento dnešní příspěvek bude asi celkem nevšední. Roztáhlý a upovídaný ... na knižní recenzi možná trochu až moc osobní. A přiznávám, že se mi nepíše moc lehko.<br />
Cítím se, jakobych měl plivnou do tváře svému nejlepšímu kamarádovi, nebo mu nastavit nohu při finiši běžeckého závodu, pár metrů před cílem. Prostě se cítím jako mizera a ještě s tím jdu veřejně na denní světlo.<br />
Ale tak nějak upřímně doufám, že během psaní těchto vět si ujasním svůj postoj, pravý a skutečný názor a před napsáním <b>konečné tečky</b> si uvědomím, že není tak zle a že jsem jen knižní hysterka. Ale začnu od začátku, protože i objevování nových knih má svůj příběh ...<br />
<br />
Vydali jsme se na výlet a navštívili <b><a href="http://www.hejkal.cz/trh/" target="_blank">24. Podzimní knižní veletrh</a> </b>v Havlíčkově Brodě.<br />
Je to náše první návštěva jakéhokoliv knižního veletrhu a tak jsme si to náležitě užívali. Užívali jsme si i přípravu a malý Hugo, když se dozvěděl, že tam bude mít stánek<b> <a href="http://www.petrkov.cz/" target="_blank">nakladatelství Petrkov</a></b> a že u nich bude k dostání pokračování knihy <b><a href="http://maaristaan-detskakniha.blogspot.cz/2011/11/dobrodruzstvi-pavouka-cendy.html" target="_blank">Dobrodružství pavouka Čendy</a></b>, donesl z útrob svého pokoje prasátko nadité mincemi a začal přepočítávat své bohatství.<br />
Trval na tom, že knihu si koupí sám, za své vlastní peníze. Prostě pýcha všech knihomolských rodičů :-)<br />
Nakonec to dopadlo ale trochu jinak. Druhý díl sice měli, ale jen takové to miniaturní vydání do kapsy. A na knižní pidi rozměry my nehrajeme, my chceme velkou knihu. Pokud možno, tak co největší ;-) Rozhlédli jsme se po pultě a během chvilky odcházeli s jinou novinkou <b>Pavla Čecha</b> a to s <b><a href="http://www.petrkov.cz/velka-knizni-zahada" target="_blank">Velkou knižní záhadou</a></b>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-ppK3Js0P5Yo/VENNYGItBMI/AAAAAAAAFG0/FkxIh6u1QM0/s1600/velkazahada00.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-ppK3Js0P5Yo/VENNYGItBMI/AAAAAAAAFG0/FkxIh6u1QM0/s1600/velkazahada00.png" height="400" width="271" /></a></div>
<br />
Šťastná náhoda tomu chtěla, že když jsme se po chvilce vraceli kolem stánku zpět, seděl tam za stolkem někdo charakteristicky rozcuchaný a usměvavý ... <b>pan Čech</b> osobně, s psacím perem v pohotovosti.<br />
No, co vám budu povídat.<br />
Podobně, jako jsme se cítili my, se asi cítí mladý hokejista, když potká Jaromíra Jágra, nebo stará důchodkyně, když na ulici spatří Karla Gotta ... Hugo se stydlivě schovával mámě za sukní a máma se bez jediného slova (a to je u ni co říci) zamilovaně uculovala od ucha k uchu skryta za sloupem.<br />
Zachránil jsem rodinnou čest a s netušeným sebevědomím se vytasil s čerstvě zakoupenou knihou a požádal <b>pana Čecha </b>o autogram a věnování. Rozesmátý <b>pan Čech</b> mi podal ruku a zeptal se, co má Hugo rád.<br />
Když se dozvěděl, že kočky a roboty, začal kreslit a psát.<br />
Rázem se z obyčejné knihy stal rodinný poklad, který budou dědit další a další generace našich a Hugových (ještě nenarozených) potomků :-) Asi desetkrát jsme poděkovali a mohli celý veletrh prohlásit za ukončený, protože lepší už to být nemohlo. Nakonec jsme se ještě vydali do nedaleké galerie, kde souběžně s veletrhem probíhala i výstava obrazů <b>pana Čecha</b>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-UASmzfed4Qg/VENM1pPbj4I/AAAAAAAAFGw/ty_vdzvhxa0/s1600/autogram.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-UASmzfed4Qg/VENM1pPbj4I/AAAAAAAAFGw/ty_vdzvhxa0/s1600/autogram.png" height="225" width="400" /></a></div>
Výstava byla krásná a obrazy mnohem hlubší a barevnější, než jak nám je dokáže zprostředkovat knižní reprodukce.<br />
Poprvé, na vlastní oči, jsme viděli i autorovy umělecké objekty a byli z nich unešeni. To se prostě musí vidět, nádhera.<br />
<br />
Nakonec pokročila doba, slunce začlo zapadat a my se museli vydat na nádraží, nasednout na vlak a zamířit domů. Ideální příležitost vytáhnout náš nový knižní příběh, začíst se do jeho obrazů a dlouhou cestu si zkrátit společnou četbou.<br />
No a jsme u toho. U toho, proč jsem dnešní začátek tak zvláštně okecával. Jistě chápete, že po takto prožitém dni jsme čekali pomyslnou třešničku na dortu. Vyvrcholení celého dne, závěrečný ohňostroj a famfáry. No a ... třešnička byla, to určitě ano, ale ten ohňostroj se nějak nevydařil.<br />
Nechápejte mě prosím špatně, ta kniha je moc hezká. Originální příběh, hezké zpracování ... ale (je mi to moc líto) není to (pro nás) nejlepší kniha <b>pana Čecha</b>. Já nevím, jak to správně říci, jak popsat ten pocit z knihy ... nejbližší je asi toto: v té knize je málo <b>pana Čecha</b>.<br />
<b>Velká knižní záhada</b> mi příjde jako pocta knihám, které má <b>Pavel Čech</b> rád. Děj knihy se totiž odehrává právě na okopírovaných stranách z těch jeho oblíbených a na ně pak <b>pan Čech</b> dokresluje příběh svůj. <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-jB1vgh99RKI/VENZLXF0K4I/AAAAAAAAFHE/Hyk3r9AHUUc/s1600/velkazahada01.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-jB1vgh99RKI/VENZLXF0K4I/AAAAAAAAFHE/Hyk3r9AHUUc/s1600/velkazahada01.jpg" height="222" width="320" /></a></div>
<br />
Ilustrace z různých knížek se přemisťují tam, kde nemají co dělat a tvoří vtipnou mozaiku i mých oblíbených knižních hrdinů. A pak se v příběhu objeví <b>kocour Alfréd</b> spolu s <b>myšákem Kvídem</b> a začne jejich zběsilá honička po stránkách knih v jedné knihovně.<br />
Přeskakují z knihy do knihy, tu se prohání mezi Rychlými šípy, támhle se mihnou v pohádkách Boženy Němcové nebo potkají kapitána Nema.<br />
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-7cb3VA949lo/VENZPAqDPSI/AAAAAAAAFHM/iWs2iM9BjFE/s1600/velkazahada03.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-7cb3VA949lo/VENZPAqDPSI/AAAAAAAAFHM/iWs2iM9BjFE/s1600/velkazahada03.jpg" height="222" width="320" /></a>A tady přichází to naše (moje a Lucchy) zklamání.<br />
Čekali jsme větší zapojení dalších postav. Lucie to vystihla přesně. Čekala, že se myšák schová někomu do kapsy. Že se ilustrace z navštívených knih zapojí do honičky, budou pomáhat myšákovi a klást překážky pod pádící nohy kocoura. Ale ono ne. Na spoustě stran se objevují jen stopy utíkajících hrdinů a právě zde se objevuje ten můj pocit z toho, že je tu málo <b>pana Čecha</b>.<br />
Omlouvám se za toto svoje rouhání, ale to, co jsme v téhle knize dostali, mi příjde jako málo.<br />
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-_B--GUR9Wok/VENZPHToyAI/AAAAAAAAFHQ/agrfhC9Rz1s/s1600/velkazahada05.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-_B--GUR9Wok/VENZPHToyAI/AAAAAAAAFHQ/agrfhC9Rz1s/s1600/velkazahada05.jpg" height="222" width="320" /></a>Já vím, asi za to může celý ten náš skvěle prožitý den a spousta zážitků. Možná, že kdyby jsme knihu zakoupili normálně v knihkupectví a četli ji večer před spaním, budeme se na di dívat jinak, ale takto (nám dospělým) něco schází.<br />
<br />
Naštěstí náš Hugo to vidí úplně jinak.<br />
Jen co jsme knihu dočetli, chtěl ji přečíst znovu. Ukazoval mámě Tarzana a hned jí vysvětloval, že ti dva podivní kluci, kteří se dívají jak zápasí s opičákem, tam nemají co dělat. Prohlížel si trofeje na zdi u <b>kocoura Alfréda</b> a tvrdil, že ptáček na větvi je určitě živý a ne vycpaný, že toho kocour nedostal. Takže zde je vše přesně tak, jak má být. Malý kluk je nadšený a unešený do světa, který zná. Do nádherného světa <b>pana Čecha</b> a vůbec nevnímá to pošetilé a nepatřičné zklamání jeho rodičů.<br />
Ne ... vůbec nelituji, že jsme knihu zakoupili a přiznávám, že naše zklamání je jen náš problém.<br />
Vy to tak nemusíte vůbec vnímat a příběh z <b>Velké knižní záhady</b> se vám zapíše do srdce.<br />
Proto bych vás rád poprosil ... neberte moje lamentování vážně a udělejte si názor sami.<br />
Protože každá kniha <b>Pavla Čecha</b> si pozornost dítěte určitě zaslouží ...<br />
<br />
<span style="font-size: large;"><b><span>Velká knižní záhada</span></b></span><br />
Napsal a nakreslil <b>Pavel Čech</b>.<br />
Vydal Petr Novotný - nakladatelství <b>Petrkov </b>roku 2014<br />
1. vydání <br />
84 stran<br />
<a href="http://www.petrkov.cz/velka-knizni-zahada" target="_blank">www.petrkov.c</a>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-86632556194956595922014-10-01T12:52:00.001-07:002014-10-01T12:52:37.866-07:00Ivona Březinová - Johanka z parkuZase je tu tichý večer, kdy dětské oči zakryla únava a další přečtený příběh doprovodil malého Huga do kraje snů. Dnes večer se mu možná bude zdát o malé rezavé veverce, o utrženém knoflíku nebo o tom, kterak jemné podrbání kameného draka pod bradou přivedlo nad město déšť.<br />
Ten přicházející sen snad umocní i skutečnost, že na naše okna dopadají potichounku kapky deště reálného.<br />
Někdy to tak výjde.<br />
Čtete o padajících kaštanech a barevném listí a přitom v kapse máte dva čerstvě najité hnědé kaštany z víkendové procházky a kočky na chodbě si hrají s tlejícím listem, který jste si přinesli na podrážce vlhkých bot. Někdy se v knize odehrává přesně to, co můžete spatřit tam venku za okny. O to více se smyšlené příběhy stávají skutečnými, o to více můžou být dětské sny uvěřitelnějšími.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-3gm0eMjVJJU/VCxKqnq-TjI/AAAAAAAAFCc/re7yuDGTRQM/s1600/Johanka_z_parku01.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-3gm0eMjVJJU/VCxKqnq-TjI/AAAAAAAAFCc/re7yuDGTRQM/s1600/Johanka_z_parku01.png" height="400" width="273" /></a></div>
<b>Johanka z parku</b> je přesně taková. Podzimní. Vhodná k tomu, vytáhnout ji z knihovny právě teď a spolu s dítky se zanořit do vyhřátých peřin a nechat se unášet slovy.<br />
Slovy <b>Ivony Březinové</b> a povedenými ilustracemi <b>Markéty Vydrové</b>, které jsou nedílnou součástí příběhu.<br />
Však právě kvůli ilustracím paní Vydrové jsme s Hugem po knize sáhnuli. Máme ji prostě rádi.<br />
Líbí se nám, že na ilustracích nalezneme přesně to, co čteme na stránkách knihy.<br />
Pokud autorka něco popisuje, ilustrátorka to nakreslí přesně tak, jak my si to představujeme.<br />
Navozuje nám to pocit známého. Umožňuje nám to vzít si příběh za svůj, cítit se v knize jako doma, v našem vlastním parku.<br />
<br />
Proto rádi uvěříme, že i ta naše veverka, která žije v lesíku opodál, se s námi může dorozumět mimosmyslovým vnímáním a že umí proměnit kmen stromu v dřevěné schodiště.<br />
Musí to přeci umět, když vypadá přesně tak, jako ta <b>Johanka z parku!</b><br />
Ikdyž název knihy napovídá, že<b> Johanka</b> bude hlavní hrdinkou knihy, vlastně to tak není.<br />
Naší pozornost na sebe bude (po celou doby vyprávění) strhávat výstřední babička Hermína, která v dešti nosí na hlavě koupací čepici s bambulí a po parku se prohání na koloběžce.<br />
Neznalému oku by se babka mohlá zdát mírně cáknutá, ale pozorný čtenář hned od začátku tuší, že Hermína není cáklá (nebo dokonce trochu šílená), ale že je jen prostě svá.<br />
A že řeší jednu záhadu, kterou před zbytkem své rodiny tají.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-JRlZHSvxwlo/VCxSlP3jcJI/AAAAAAAAFC4/ZEZwdimS3uQ/s1600/Johanka_z_parku05.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-JRlZHSvxwlo/VCxSlP3jcJI/AAAAAAAAFC4/ZEZwdimS3uQ/s1600/Johanka_z_parku05.png" height="180" width="320" /></a></div>
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-G4UVsQob0pM/VCxShqan4tI/AAAAAAAAFCs/gy1-9hkVmu8/s1600/Johanka_z_parku03.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-G4UVsQob0pM/VCxShqan4tI/AAAAAAAAFCs/gy1-9hkVmu8/s1600/Johanka_z_parku03.png" height="180" width="320" /></a>Ale co by to bylo za tajemství, kdyby nakonec nebylo odhaleno a to třemi sourozenci, kteří se svojí babičkou a rodičmi bydlí ve stejném domě, z jehož střechy pravidelně padají stále ty samé střešní tašky. Zrovna ty, které jsou přesně nad babiččinou postelí.<br />
<br />
Nebudeme si nic nalhávat.<br />
Není to tajemství velké jako Svět sám.<br />
Není to tajemství s tak velkou silou, že po jeho odhalení si úlevně oddechneme a setřeme z čela pot.<br />
Není to překvapivý příběh plný nečekaných obratů a zápletek.<br />
Právě naopak.<br />
Jedná se o knihu lehkou s jednoduchým rytmem. S takovým tím klidným rytmem, kdy se oči slastně zavírají a mysl se naopak otevírá ... snům.<br />
Ale i takové knihy jsou potřeba a jsou milé našim srdcím. Protože v tom složitém životě našeho prvňáka je jednoduchost odpočinkové četby potřeba a v tomto případě neplatí, že jednoduché je zároveň hloupé.<br />
Protože <b>Johanka z parku</b> není kniha hloupá, jenom si prostě na nic nehraje.<br />
Je laskavá a čtivá. Leckdy nutí do radostného úsměvu.<br />
Je to prostě kniha, kterou unavený táta moc rád čte svému synovi a u které si celou dobu neříká: "Boha jeho, to byla ale zase slátanina".<br />
Kdepak ... mám ji rád ;-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-g6d6UNcLIO0/VCxY_ITMQwI/AAAAAAAAFDI/8pTUX0l8Sd8/s1600/Johanka_z_parku07.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-g6d6UNcLIO0/VCxY_ITMQwI/AAAAAAAAFDI/8pTUX0l8Sd8/s1600/Johanka_z_parku07.png" height="180" width="320" /></a></div>
<b><span style="font-size: large;">Johanka z parku</span></b><br />
Napsala <b>Ivona Březinová</b> a ilustrovala <b>Markéta Vydrová</b>.<br />
Vydalo nakladatelství <b>Albatros </b>roku 2012<br />
1. vydání <br />
86 stran<br />
<a href="http://www.albatrosmedia.cz/johanka-z-parku.html" target="_blank">www.albatrosmedia.cz</a><br />
<br />
Pro děti od 7 let.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-42114108428789269852014-05-02T23:36:00.001-07:002014-05-02T23:36:08.551-07:00Robert Louis Stevenson .:. Pirát a LékárníkJsou knihy, u kterých mám velký problém s jejich zařazením.<br />
Je to ještě kniha pro Huga, nebo je to spíš perla pro dospívajícího mládence či jeho tátu?<br />
Není v ní už moc násilí, nebo je to jen nutné připomenutí, že okolní svět může být trochu krvavý ... obzvlášť, když se toho násilí člověk dopouští ve jménu dobra ... spravedlivé rozhořčení nad podlými skutky intrikáře?<br />
<br />
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-rVfIianMzoU/U2R5IgxUvAI/AAAAAAAAE08/eEuVIfPJMz0/s1600/Pirat_a_Lekarnik01.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-rVfIianMzoU/U2R5IgxUvAI/AAAAAAAAE08/eEuVIfPJMz0/s1600/Pirat_a_Lekarnik01.png" height="225" width="400" /></a>Pořád to nevím. Pořád si nejsem jistý, pro koho je tato kniha určena.<br />
Zjišťuji, že jsem asi přecitlivělý otec, chránící své dítko před okolním světem a bojím se, že mu pokazím jeho nevinný pohled na náš Vesmír.<br />
<br />
Nakonec si to Hugo vyřešil sám. Nakoukl do knihy, našel kaluž krve a knihu zavřel s pohoršeným výrazem: "Tati, tuhle knihu si nemůžeme číst, je tam krev!" a šel si hrát. Ale protože jsme si knihu půjčili v knihovně v dětském oddělení a napsal ji <b>Robert Louis Stevenson</b>, autor úžasného <b>Ostrova pokladů</b>, musím ji dát sem.<br />
Když to shrnu, je to kniha pro kluky, kteří už nějakou tu useknuto hlavu viděli a nerozháže je pohled na hořící kočárek :-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-mMmHJY731AA/U2R71mtMLEI/AAAAAAAAE1Q/zCtqutdvius/s1600/Pirat_a_Lekarnik08.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-mMmHJY731AA/U2R71mtMLEI/AAAAAAAAE1Q/zCtqutdvius/s1600/Pirat_a_Lekarnik08.png" height="112" width="200" /></a></div>
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-QbIlM4Coe-U/U2R70HeNFaI/AAAAAAAAE1I/fCnBrmk6VH4/s1600/Pirat_a_Lekarnik07.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-QbIlM4Coe-U/U2R70HeNFaI/AAAAAAAAE1I/fCnBrmk6VH4/s1600/Pirat_a_Lekarnik07.png" height="112" width="200" /></a>Prostě, nebuďme citlivky! Je to kniha <b>úžasná, krásná a rozhodně stojí za pozornost</b>.<br />
Dokonce se nebojím říci, že se jedná o umělecké dílo.<br />
Párkrát jsem přemýšlel nad tím, že každá stránka (no dobře, vynechal bych ty stránky s rozsekaným tělem a hořícím kočárkem - ikdyž ten kočárek ...) by obstála i jako zarámovaný obraz v pokoji a plnila by funkci zástupce umění. Učila by dospívající dítě vkusu a individualitě. Připomínala by mu den co den, že každý umělec má svůj styl a právě ten styl jej dělá vyjímečným.<br />
Když se člověk ponoří do barev a linek obrazu, musí si prostě grafiku zamilovat. A není právě toto úkolem grafických románů? Naučit děti milovat ilustraci, kresbu ... nutit je toužit vzít pero a ztvárnit svůj svět na papír? Neměli bychom své děti obklopovat příklady a vytvářet jim inspirativní prostředí?<br />
Ano, přiznávám, že tahle kniha si mě získla právě svojí ilustrací a až potom textem, příběhem.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-m69UfFM2zHU/U2R-5860ynI/AAAAAAAAE1k/M1qu0b3kvkY/s1600/Pirat_a_Lekarnik03.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-m69UfFM2zHU/U2R-5860ynI/AAAAAAAAE1k/M1qu0b3kvkY/s1600/Pirat_a_Lekarnik03.png" height="225" width="400" /></a></div>
Ikdyž i příběh (předkládaný nám pomocí veršů) je poučný a neméně důležitý.<br />
Vypráví nám o dvou malých sígrech, kteří se pomalu a jistě vydávají na cestu zločinu. Odvážný a hrdý Robin nakonec uteče ze své rodné země a stane se z něj obávaný <b>Pirát</b>, kdežto úlisný a slizký Ben si vybuduje kariéru coby podvodný <b>Lékárník</b>. Každý si jde svojí cestou, aby se nakonec v dospělosti znovu setkali a povyprávěli o svých osudech. Chlubí se tomu druhému svými úspěchy a nabytým jměním. Zjišťují, jak moc se změnili od dob, kdy byli malí kluci. Ikdyž nás, němé pozorovatele, změny nepřekvapí, protože hned na začátku nám<b> Robert Louis Stevenson</b> jejich charakterové vlastnosti detailně představí a bylo nám jasné, kdo v co vyroste. Vše nakonec vygraduje v poučnou pointu, kdy slizký intrikář dostane přesně to, co si zaslouží a čestný pirát zabiják si jde dále svojí cestou. No prostě je to tak. Každý normální kluk sní o tom, kterak bude <b>Pirátem</b>, jen rozmazlení neprůbojní slizcí parchanti se chtějí stát <b>Lékárníky</b>. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-ft7HT68GkZM/U2SKsPA3wVI/AAAAAAAAE14/rXVb5uAOl7M/s1600/Pirat_a_Lekarnik02.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-ft7HT68GkZM/U2SKsPA3wVI/AAAAAAAAE14/rXVb5uAOl7M/s1600/Pirat_a_Lekarnik02.png" height="225" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-JgOhp_fIPZU/U2SKsIAdhRI/AAAAAAAAE18/PAdNlb87XWg/s1600/Pirat_a_Lekarnik05.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-JgOhp_fIPZU/U2SKsIAdhRI/AAAAAAAAE18/PAdNlb87XWg/s1600/Pirat_a_Lekarnik05.png" height="225" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-hKo9i5NRnYQ/U2SKsK4Ro7I/AAAAAAAAE10/spid8U2tR_0/s1600/Pirat_a_Lekarnik06.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-hKo9i5NRnYQ/U2SKsK4Ro7I/AAAAAAAAE10/spid8U2tR_0/s1600/Pirat_a_Lekarnik06.png" height="225" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-gLeFxx1bPjE/U2R-52bjRgI/AAAAAAAAE1o/zUOag8xwQmE/s1600/Pirat_a_Lekarnik04.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-gLeFxx1bPjE/U2R-52bjRgI/AAAAAAAAE1o/zUOag8xwQmE/s1600/Pirat_a_Lekarnik04.png" height="225" width="400" /></a></div>
<br />
<span style="font-size: large;"><span><span><b>Pirát a Lékárník</b></span></span></span><br />
Napsal <b>Robert Louis Stevenson</b> a ilustoval <b>Henning Wagenbreth</b><br />
Z anglického originálu "<i><b>Bobin and Ben: or, the Pirate and the Apothecary</b></i>" přeložil <b>Petr Putna</b><br />
Vydalo <b>65. pole</b> (2013, první vydání) v edici <b>Políčko</b><br />
<a href="http://www.65pole.cz/clanky/60-pirat-a-lekarnik" target="_blank">www.65pole.cz</a><br />
44 stran<br />
Velký formát: 24 x 36 cm <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-82941892282038910192014-04-25T13:48:00.002-07:002014-04-25T13:52:00.507-07:00Jiří Trnka - ZahradaMojí milí ... dneska bych vám chtěl povyprávět o tom, jak jsme doma objevili Ameriku.<br />
Knižní českou Ameriku.<br />
Kdo by neznal Jiřího Trnku a jeho <b>Zahradu</b>.<br />
No jasně, všichni víme o čem je řeč. Tajemná zahrada, nadávající kocour, parta kluků, nějaký slon v tom taky je ... no prostě <b>Zahrada</b>, o čem tu chceš jako Maaristaane psát?!<br />
Nosit dříví do lesa se ti zachtělo?<br />
Vlastně ano ... zachtělo.<br />
Protože některé klasiky jsou tak klasické, až mi příjdou takové ... zapomenuté.<br />
A dnes mám velkou touhu tuhlectu <b>Zahradu</b> připomenout. Prostě o ní musím napsat!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-OUBdO4sySPo/U1q5pAk_pKI/AAAAAAAAE0I/HUrtT8GTCpc/s1600/Zahrada01.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-OUBdO4sySPo/U1q5pAk_pKI/AAAAAAAAE0I/HUrtT8GTCpc/s1600/Zahrada01.png" height="317" width="320" /></a></div>
Poprvé jsem si ji uvědomil v našem bytě před pár měsíci, když se z ložnice začaly ozývat nadávky typu: "Ty lopatičko! Ty smetáčku, Ty darebáku. Ty kyblíčku!", které nakonec přerostly ve výhružky: "Týden jsem si nečistil zubý, kousnu Tě a dostaneš otravu krvé. A rozkoušu ti kalhotý a ty taky dostanou otravu krvé."<br />
A také se ozýval smích a radost a prostě se z té ložnice linula dobrá nálada a Lucie a Hugo se prostě skvěle bavili. Tak jsem se připojil a poptal se, co to poslouchají.<br />
Prý na našem CD s desítkami pohádek našli tuhle a že neví co to je, ale je to moc pěkný a vtipný a krásný a úžasný ... a že je tam tajemná zahrada a nadávající kocour a parta kluků a sloni ... a a a ... "to je <b>Zahrada</b>", řekl jsem, ale pak jsem se zamyslel a zjistil, že to vím jen díky tomu popisu a díky tomu, že jsem to byl já, kdo ji na to CD dal.<br />
Uvědomil jsem si, že jsem ji vlastně nikdy nečetl ... a nepamatuji se, žebych ji někdy slyšel. Někde v hlubinách vzpomínek jsem si vzpomněl na animovaný film, ale abych z těch vzpomínek vydoloval více než jen zamlžený dojem, to zase ne.<br />
A tak se stále častěji z rádia začal ozývat hlas Karla Högera, který si nás svým přednesem naprosto podmanil. To CD je namluvené naprosto geniálně, opravdu úžasně a nezapomenutelně a kdyby bylo namluvené někým jiným, nemohlo by nikdy v životě získat takové kouzlo, jako má právě tato nahrávka.<br />
Inu, zatoužili jsme i po knize a vyrazili do knihkupcetví.<br />
Ono se řekne: klasika! Ale zkuste si ji koupit! Leda tak prd!<br />
Narazili jsme na knihkupce, který se snažil a hledal v počítači. "Vyprodané ... vyprodané ... vyprodané."<br />
"Tak alespoň mluvené slovo", žadonili jsme a toužili po originálním CD s obalem.<br />
"To nevyšlo", tvrdil nám a vnořil se opět do světla monitoru.<br />
Šli jsme si prohlížet další knihy a vzdali se naději.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-3dCHpDgcpxc/U1rBWusrDaI/AAAAAAAAE0Y/EWfG_Y3uZak/s1600/Zahrada03.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-3dCHpDgcpxc/U1rBWusrDaI/AAAAAAAAE0Y/EWfG_Y3uZak/s1600/Zahrada03.png" height="198" width="400" /></a></div>
Po pár minutách za námi přišel a spiklenecky nás oslovil.<br />
"Nedalo mi to a možná by se dalo něco dělat ..." začal a se zasněným výrazem se svěřil, jak v mládi hledal také takovou <b>Zahradu</b> a že jednu podobnou našel, ale že v dnešním světě takových <b>Zahrad</b> už moc není ... a já se taky zasnil a tahajíc se za plnovous si s ním zavzpomínal na svoje dětství a na hledání tajmených koutů ... no prostě, buďte rádi, že jste si tam v tu chvíli nekupovali knihy, protože to musel být hodně divný pohled na ty dva velký kluky, kteří vzpomínají na to, kterak byli kluci malí.<br />
Jediné oko by nezůstalo suché :-) ale naštěstí jsme tam byli jen my a Lucie. A ta byla také ve své <b>Zahradě</b>.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-9z3-Uw_JynI/U1rDwDVvW6I/AAAAAAAAE0k/hat3sVSz7D4/s1600/Zahrada04.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-9z3-Uw_JynI/U1rDwDVvW6I/AAAAAAAAE0k/hat3sVSz7D4/s1600/Zahrada04.png" height="200" width="400" /></a></div>
Nakonec nám to CD sehnal ... Je to už pár dní, co nám tuhle pohádku pan Höger vypravuje a já si uvědomil, že jsem jí ještě neslyšel do konce. Pokaždé poctivě posloucháme od začátku a já u ni vždy usnu. Někdy dříve, někdy později, ale pravidelně.<br />
Ne nudou, to vůbec ne. Je to tím kouzlem.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Přenese mě k brance, která odděluje ulici od divoké<b> Zahrady</b> a když do ní vstoupím, vkročím do snu. Přivítá mě Trpaslík (kterému zbyla jen trocha červené barvy na čepičce) a skřehotavý hlas vypelichaného kocoura: "Ty darebáku, ty uličníku", zavřu oči a jsem ten nejmenší z pěti kluků, kteří všichni byli stejně velcí a s vykulenýma očima čekám, co se mi tento večer ve snu zase stane. Možná jsem pohádku neslyšel do konce proto, že nikdy nekončí. Karel Höger vypravuje pořád dál a dál a nikdy nepřestává, jen přehrávač se uprostřed noci sám vypne, ale vyprávění pořád pokračuje. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-Q-v9VywduOE/U1q5nCfGmyI/AAAAAAAAE0E/PESApHunpSQ/s1600/Zahrada02.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-Q-v9VywduOE/U1q5nCfGmyI/AAAAAAAAE0E/PESApHunpSQ/s1600/Zahrada02.png" height="318" width="320" /></a></div>
<br />
Vlastně nechci to CD doposlouchat do konce. Chci věřit, že příběh nekončí, že mě čeká další dobrodružství a že ta <b>Zahrada</b> je nekonečná a stále mi má co nabídnout. Udržuje mě to v krásné iluzi, že ikdyž jsem velký, přesto jsem pořád jenom <b>KLUK</b>.<br />
<br />
<b><span style="font-size: large;">Jiří Trnka - ZAHRADA</span></b><br />
<br />
Vypráví: <b>Karel Höger</b><br />
Nahráno 6.3.1962 ve studiu AR.<br />
Remastering duben 2007<br />
Vydal <b>Supraphon</b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-16361762823341588662014-02-18T21:07:00.003-08:002014-02-18T21:07:41.353-08:00Daniela Krolupperová - Mizící hmyzícíTuhle knihu donesl Hugovi Ježíšek, protože ví, že zbožňuje brouky.<br />
Na balkoně má hmyzí hotel a když někde potká nějakého broučka, už ho strká do kapes, aby jej ubytoval v jednom z volných pokojů.<br />
Pavouci v našem bytě se nemusí ničeho bát, protože jsou hájení ... a nosí přeci štěstí.<br />
Prostě, pokud je ta kniha pro někoho jako stvořená, tak pro našeho Huga a určitě chápete, že v naší knihovně nemohla chybět.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-3qFwFwBJBpw/UwQxzETAWtI/AAAAAAAAErY/Ht-vqhuwg4s/s1600/Mizici_hmyzici01.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-3qFwFwBJBpw/UwQxzETAWtI/AAAAAAAAErY/Ht-vqhuwg4s/s1600/Mizici_hmyzici01.png" height="400" width="317" /></a></div>
<br />
Malý Skřítek žije v trávě u brány Království růží a je to to lenoch.<br />
Nedělá nic, jen se povaluje po listech a lelkuje. Jen ale do té doby, kdy Království růži napadne invaze pidi Vetřelců (kteří oblepí stonky a listy růží), Království pomalu chřadne a Víly z růží jsou na umření. Osud tomu tak chtěl, milý lenošný Skřítek si musí zasloužit své nové jméno a vydat se do světa pro pomoc.<br />
Musí najít Berušku z Louky, která má prý tu moc a Vetřelce sežere.<br />
No a tak se (chtě nechtě) Skřítek vypravil na cestu, při které zjišťuje, že jeho líné nohy již nejsou líné, že svět je krásné místo pro žití a nekončí bránou do Království růží.<br />
Stálé potkává nové a nové obyvatelé hmyzí říše a spolu s ním ty hezké broučky poznáváme s nim.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-zHpEZ9V-cWk/UwQzt7bX6EI/AAAAAAAAErs/b-Pkt6fjyK8/s1600/Mizici_hmyzici02.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-zHpEZ9V-cWk/UwQzt7bX6EI/AAAAAAAAErs/b-Pkt6fjyK8/s1600/Mizici_hmyzici02.png" height="286" width="400" /></a></div>
<br />
A právě to je pro nás tím pravým kouzlem knihy.<br />
Na začátku každé kapitoly totiž najdeme jednoho nového broučka, hezky nakresleného a popsaného. Dozvíme se, kde žije, čím se živí a jaké má přednosti. Pak se s ním seznámíme i v příběhu, protože nějakým způsobem zasáhne do osudu našeho Skřítka a nakonec nás čeká pár kontrolních otázek právě o tomto broukovi.<br />
S radostí jsem zjišťoval, že Hugo při čtení opravdu dává pozor, protože na většinu otázek znal správnou odpověď. I na ty, kdy já obracel oči vzhůru nohama a četl nápovědu, protože jsem se občas myšlenkami zatoulal do té hmyzí říše a pozor nedával. Představoval jsem si totiž sám sebe, kterak lezu do díry po červotočovi a dělám si v ní bunkr na spaní. Nebo jak hledám luční kobylku a snažím se jí osedlat a vyrazit na divokou skákající jízdu.<br />
Nádherná kniha!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-5pEwnEc6-V0/UwQzugMDK-I/AAAAAAAAEsE/zsddS8uW9qk/s1600/Mizici_hmyzici05.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-5pEwnEc6-V0/UwQzugMDK-I/AAAAAAAAEsE/zsddS8uW9qk/s1600/Mizici_hmyzici05.png" height="283" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-F3XP_UR0chI/UwQztz92iZI/AAAAAAAAEr0/qhAM5s5uKSs/s1600/Mizici_hmyzici03.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-F3XP_UR0chI/UwQztz92iZI/AAAAAAAAEr0/qhAM5s5uKSs/s1600/Mizici_hmyzici03.png" height="285" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-razoOvdZNtI/UwQzt7jmdNI/AAAAAAAAErw/PLuYLrcPfeA/s1600/Mizici_hmyzici04.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-razoOvdZNtI/UwQzt7jmdNI/AAAAAAAAErw/PLuYLrcPfeA/s1600/Mizici_hmyzici04.png" height="283" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-8yfEQqqREs4/UwQzvJ4yRHI/AAAAAAAAEsI/9zcRgtGR4C0/s1600/Mizici_hmyzici06.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-8yfEQqqREs4/UwQzvJ4yRHI/AAAAAAAAEsI/9zcRgtGR4C0/s1600/Mizici_hmyzici06.png" height="283" width="400" /></a></div>
<br />
<span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white;"><b><span style="font-size: large;">Mizící hmyzíci</span></b></span><br style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;" /><span style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;">Napsala </span><span style="background-color: white;"><span style="line-height: 18.479999542236328px;"><b>Daniela Krolupperová</b> a ilustrovala Eva Chupíková</span></span><br style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;" /><span style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;">Vydalo nakladatelství </span><b style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;">Portál, s.r.o.</b><span style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;"> (2013, první vydání)</span><br style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;" /><a href="http://obchod.portal.cz/mizici-hmyzici/" target="_blank">www.portal.cz</a></span><br />
<span style="font-family: inherit;"><a href="https://www.facebook.com/nakladatelstvi.portal?fref=ts" target="_blank">www.facebook.com/nakladatelstvi.portal</a><br style="background-color: white;" /><span style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;">96 stran</span><br style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;" /><br style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;" /><b style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;">Kniha je určena dětem školního věku a předškolákům a jejich rodičům.</b></span><br />
<b style="background-color: white; line-height: 18.479999542236328px;"><span style="font-family: inherit;">Poslouží také učitelkám v mateřských školách.</span></b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-20053424628117765022014-01-08T12:10:00.003-08:002014-01-08T12:10:45.810-08:00Balázs Zágoni - Barnabáškova kniha<b>Barnabáškova kniha</b>, by se vůbec nemusela jmenovat Barnabáškova.<br />
Barnabáškova kniha by se klidně mohla jmenovat třeba <b>Hugova kniha</b>. Nebo třeba <b>Pepíkova kniha</b> ... klidně i <b>Péťova kniha</b>.<br />
Protože ta kniha je o našich dětech.<br />
O mém synovi, o Tvém synovi, o synovi našeho i vašeho souseda.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-0i-xEkun3s0/Us2qie1zhiI/AAAAAAAAEmI/hvpVmbjI8AQ/s1600/Barnabasek01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-0i-xEkun3s0/Us2qie1zhiI/AAAAAAAAEmI/hvpVmbjI8AQ/s1600/Barnabasek01.jpg" height="398" width="400" /></a></div>
<br />
Tato kniha je o malém klukovi, který chodí do školky (do oddělení starších dětí) a chystá se do první třídy.<br />
Stejně tak, jako ten můj milovaný kluk.<br />
Je to kniha o jeho běžném životě, který je tak věrohodně dětský a skutečný, až se dospělý předčítač musí spokojeně usmívat a pokyvovat hlavou.<br />
Občas ho napadne, jestli spisovatel náhodou není alter ego jeho partnera. Až tak moc je to ze skutečného "našeho" života.<br />
Děti jsou prostě stejné všude na světě.<br />
Dělají stejné lumpárny, mají stejné trápení, stejné sny, stejné řeči a stejné vidění světa.<br />
Děti jsou prostě děti a na panu Balázsovi je vidět, že syna má a že jej strašně rád sleduje.<br />
A to vše se mu podařilo promítnout na stránky této knihy a paní Markéta Vydrová jeho snahu jen podtrhla naprosto trefnými ilustracemi.<br />
Několikrát se mi při našem společném čtení stalo, že se Hugo znenadání zarazil, vytřeštil oči a nadšeně a nevěřícně se mě ptal, jestli ta kniha není náhodou o něm.<br />
A ona asi doopravdy je.<br />
Ikdyž je Maďarsko na našem glóbusu od tečky (znázorňující naše město) tak daleko, uvědomoval jsem si při sledování Barnabáškových příhod, že jsme si všechny rodiny světa vlastně strašně podobné.<br />
Nebo si je podobná moje rodina s rodinou Barnabáškovou? ... na tom vlastně nesejde.<br />
Důležité je to, že na světě je další kniha, která nás (mě, syna i naší jedinou ženu rodiny) pár večerů pod peřinou spojovala a přidala do našich myšlenkových světů další krásný kraj a milý pocit ze vzájemné blízkosti.<br />
A to opravdu neumí každá knížka!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-wMODPN476_s/Us2uax1qhzI/AAAAAAAAEms/_-NkhmGmq-M/s1600/Barnabasek02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-wMODPN476_s/Us2uax1qhzI/AAAAAAAAEms/_-NkhmGmq-M/s1600/Barnabasek02.jpg" height="198" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-VBrs_-3E7jk/Us2ua9ZUbKI/AAAAAAAAEm0/lxKZottbE8U/s1600/Barnabasek03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-VBrs_-3E7jk/Us2ua9ZUbKI/AAAAAAAAEm0/lxKZottbE8U/s1600/Barnabasek03.jpg" height="198" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-Cznvni0TQ6U/Us2uazBtJuI/AAAAAAAAEm4/Y7SRfVbLaC4/s1600/Barnabasek04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-Cznvni0TQ6U/Us2uazBtJuI/AAAAAAAAEm4/Y7SRfVbLaC4/s1600/Barnabasek04.jpg" height="198" width="400" /></a><a href="http://4.bp.blogspot.com/-KBDtJfYzR7I/Us2ubZeszRI/AAAAAAAAEm8/MfL2ALs_E8c/s1600/Barnabasek05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-KBDtJfYzR7I/Us2ubZeszRI/AAAAAAAAEm8/MfL2ALs_E8c/s1600/Barnabasek05.jpg" height="200" width="400" /></a></div>
<br />
<span style="font-size: large;"><span><b>Barnabáškova kniha</b></span></span><br />
Napsal <b>Balázs Zágoni</b> a ilustovala Markéta Vydrová<br />
Z maďarského originálu "<i><b>Barni könyve</b></i>" přeložila <b>Viola Somogyi</b><br />
Vydal <b>Stanislav Juhňák - TRITON</b> (2013, první vydání) v edici <b>Laskavé čtení</b><br />
<a href="http://www.tridistri.cz/barnabaskovakniha" target="_blank">www.tridistri.cz</a><br />
151 stran<br />
<br />
<b>Určeno pro děti od 3 let</b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-31631821912267648382013-12-21T22:25:00.002-08:002013-12-21T22:32:49.366-08:00R. J. Palaciová - (Ne)obyčejný kluk<b>(Ne)obyčejný kluk</b> je strašně laskavá kniha.<br />
To byla první myšlenka, která mě napadlo, když jsem přečtenou knihu odkládal.<br />
Zavřel jsem oči, knihu stále položenou na klíně a v mysli si znovu přehrál děj.<br />
Pořád mi to v hlavě vyskakovalo: <b>laskavá</b>.<br />
A to i přes to, že se jedná vlastně o dost smutný a pohnutý život chlapce, který se narodil s hodně špatně rozdanými kartami. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-JxmSlBxx1rA/UrZ532r5AdI/AAAAAAAAEdg/0a6b8foEevg/s1600/august01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://4.bp.blogspot.com/-JxmSlBxx1rA/UrZ532r5AdI/AAAAAAAAEdg/0a6b8foEevg/s400/august01.jpg" width="255" /></a></div>
<br />
Knihu jsem nalezl v dětském oddělení a zdá se, že je to tak správné ... August, hrdina románu, je desetiletý kluk a ikdyž si svých deset let moc nevybavuju a nejsem si jist, jaké knihy jsem v té době četl, věk kolem deseti let by mohl být +/- ten startovní rok čtenáře.<br />
Konečný věk je ale neomezený, protože to není vyloženě dětská kniha. Rozhodně má co nabídnou dospělému čtenáři s otevřeným srdcem. O to víc tátovi (a mámě).<br />
<br />
Jak už název (a naprosto úžasný obal) napovídá, August je (ne)obyčejný kluk.<br />
Má rád Hvězdné války, svoji sestru, svého psa, své rodiče ... má svůj běžný klučičí život.<br />
Ale August má i něco navíc.<br />
Má tvář, která se stvořiteli moc nepovedla, vypadá jako surealistický obraz šíleného malíře na drogách. Obraz, který ještě než stihnul zaschnout, tak zmokl a trochu se roztekl a rozmazal.<br />
Někdo se narodí jako krásné dítko, někdo se narodí jako mírně ošklivé dítko a někdo se narodí jako dítko Sloního muže Davida Lynche. No a August je ten poslední případ.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-EDU2Wy7TPHs/UrZ91lpKuWI/AAAAAAAAEdo/fd2Ow13ecrs/s1600/august02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://2.bp.blogspot.com/-EDU2Wy7TPHs/UrZ91lpKuWI/AAAAAAAAEdo/fd2Ow13ecrs/s400/august02.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Jako čtenáři přicházíme do Augustova života v období, kdy jde poprvé do školy.<br />
Do páté třídy druhého stupně. Doposud jej máma učila doma, ale nastal okamžik, kdy se August musí začlenit do běžného života a vymanit se zpoza ochranných křídel svého Anděla a čelit žití vlastní osobností.<br />
Naštěstí je to naprosto (ne)obyčejný kluk se svými radostmi a starostmi a my (stejně jako jeho okolí) si pomalu zvykáme na jeho vzhled.<br />
Ze začátku si zakryjeme rukou ústa, pak jej politujeme, ale když jej více poznáme, tak nějak pomalu zapomínáme na jeho obličej.<br />
Protože August je chytrý a vtipný malý kluk, který si získá naše srdce.<br />
A stejně tak získává i srdce svého okolí, svých spolužáků. Ikdyž to vůbec nemá lehké a musí čelit mnoha skrytým a neskrytým nástrahám běžného života. <br />
<br />
Kniha je úžasná také v tom, že se dozvíme mnohem více, než jak to vše prožívá August.<br />
Ze začátku nám to vše vypráví sám August. Pak přestane a vracíme se zpět na začátek.<br />
A celé to vidíme očima jeho sestry.<br />
Dozvíme se jak se žije sestře (ne)obyčejného bratra, s čím vším se musí vyrovnávat ona sama a jaký dopad to má na její život.<br />
To samé se pak opakuje z pohledu kamaráda Augusta.<br />
A pak zase vypráví August a tak stále dokola, autorka nám předkládá různé uhly pohledu až konečně i čtenář hledá ten svůj, zatažen do myšlenek <b>co kdby</b> ...<br />
Děti ten příběh učí ohleduplnosti a laskavosti ... a dospělé vlastně tomu samému.<br />
<br />
Stále jsem měl tu dočtenou knihu v klíně, pohladil jsem svého syna (který spal vedle mě) a zakryl jej svými ochrannými křídly.<br />
I kdyby byl výtvorem surealistického stvořitele, stále to bude pro mě ten nejkrásnější kluk pod sluncem.<br />
A o tom ta kniha pro mě je.<br />
O tom, že svět je plný (ne)obyčejných dětí, ikdyž většina z nich má obličej v pořádku ...<br />
<br />
Nádherná kniha!<br />
<br />
<span style="font-size: large;"><b>(Ne)obyčejný kluk</b></span><br />
Napsala <b>R. J. Palaciová</b><br />
Z anglického originálu "<i><b>Wonder</b></i>" přeložila <b>Renata Greplová</b><br />
Vydal <b>Knižní klub</b> (2013, první vydání)<br />
<a href="http://www.bux.cz/knihy/138354-neobycejny-kluk.html" target="_blank">www.bux.cz</a><br />
320 stran<br />
<br />
<b>Určeno pro děti od 10 let</b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-75185420014954318662013-12-16T12:50:00.001-08:002013-12-16T12:58:01.690-08:00Tereza Václavková .:. Jůlinka z jedlé zahrádkyJůlinku jsme tu na blogu už jednou měli.<br />
Představila nám ji <span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person"><a class="g-profile" data-gapiattached="true" data-gapiscan="true" data-onload="true" href="https://plus.google.com/114211088048444017988" rel="author" target="_blank" title="author profile">Viktória</a> v knize <b><a href="http://maaristaan-detskakniha.blogspot.cz/2011/11/julinka-z-vesele-zahradky.html" target="_blank">Jůlinka z veselé zahrádky</a></b>, kde se Jůlinka poprvé seznamuje s mikrosvětem zahrádky a tvoří si svůj soukromý koutek divočiny. Poprvé zjišťuje, kterak je běžně posekaný trávník nudný a co se stane, když na něm necháte růst pampelišky.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">V nové knížce s názvem <b>Jůlinka z jedlé zahrádky</b> se k nám malé děvče vrací s dalším objevem ... rostliny na zahrádce nemusí být jen hezké ... ony můžou být i dobré!</span></span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-N86Ha3Ak3p0/UquMIdWNBEI/AAAAAAAAEaY/LbEthuOe4aU/s1600/julinka01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-N86Ha3Ak3p0/UquMIdWNBEI/AAAAAAAAEaY/LbEthuOe4aU/s1600/julinka01.jpg" width="390" /></a></div>
<br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Jůlinčiny rodiče jsou hodní rodiče, ale jsou to dospěláci, kteří si myslí, že kolem domu má být úhledně posekaný trávník a řada vzorně zasasezných tújí.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Přesto ale dovolili dcerce v koutku zahrady ostůvek s různobarevnými květinami, to aby se berušky, včelky, čmeláci a další zvířátka měla kde sejít k obědu.</span></span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-GHyik5dKb5M/Uq9g_nAz1sI/AAAAAAAAEbA/x1ry-R8U89I/s1600/julinka02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-GHyik5dKb5M/Uq9g_nAz1sI/AAAAAAAAEbA/x1ry-R8U89I/s400/julinka02.jpg" width="400" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-stBMV6MTwf0/Uq9g_j1Z2bI/AAAAAAAAEbM/YnUwostaBMk/s1600/julinka04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://2.bp.blogspot.com/-stBMV6MTwf0/Uq9g_j1Z2bI/AAAAAAAAEbM/YnUwostaBMk/s400/julinka04.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">V této knize si ale zvířátka uvědomí, že jediná jedlá věc pro Jůlinku je malinká jahoda ... což opravdu není moc! A tak se rejsek přiznal, že má sbírku semínek a Jůlince je daroval.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Jenže kam zasadit neznámá semínka, když smradlavá sekačka pravidelně zakracuje zelený trávník a túje mezi sebe nikoho nepustí?</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Ano, v každém domě se najde něco, co už dávno neplní svoje poslání a nevyužitě leží zapomenuté v koutě.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Starý kočárek pro panenky, kapsář, baťoh, buben, šuflík bez stolu ... kdekdo mluví o recyklaci a Jůlinka zcela přirozeně plní hlínou kdejakou skulinku.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">A spolu se svými zvířecími kamarády zasazuje jedno semínko za druhým, zalévá a těší se.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person"><br /></span></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-4zale_t67SE/Uq9hATXDLpI/AAAAAAAAEbw/dHX-fgJx9FI/s1600/julinka06.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://3.bp.blogspot.com/-4zale_t67SE/Uq9hATXDLpI/AAAAAAAAEbw/dHX-fgJx9FI/s400/julinka06.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-xJnFdi7OnFw/Uq9hAq5PkBI/AAAAAAAAEbs/sphS0-exawA/s1600/julinka07.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://3.bp.blogspot.com/-xJnFdi7OnFw/Uq9hAq5PkBI/AAAAAAAAEbs/sphS0-exawA/s400/julinka07.jpg" width="400" /></a></div>
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person"><br /></span></span>
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Jasně, že výsledek na sebe nenechá dlouho čekat a rodiče jsou pozváni na první ochutnávku.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Tak moc jim zachutnalo, že túje musí jít o zahradu dál :-)</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person"><br /></span></span>
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">V dnešní světě, kdy stále více a více lidí zjišťuje, že spokojená cesta ke štěstí stojí jen o kousíček vedle zajetých zvyklostí, je takováto kniha moc zapotřebí.</span></span><br />
<span class="post-author vcard"><span class="fn" itemprop="author" itemscope="itemscope" itemtype="http://schema.org/Person">Je potřeba přivádět na svět malé Jůlinky (které partyzánsky zahradničí), to proto, aby včelky měly kde žít, motýli kde usedat a aby naše malé děti měly touhu vyjít na zahrádku a sklidit to, co zasely.</span></span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-dkt6Ql0Q8gE/Uq9hA5EqbrI/AAAAAAAAEbo/F_YSsv5I0V0/s1600/julinka08.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-dkt6Ql0Q8gE/Uq9hA5EqbrI/AAAAAAAAEbo/F_YSsv5I0V0/s400/julinka08.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-eTnCMAi3nw8/Uq9hBmJ8I0I/AAAAAAAAEb0/6mMBM1XXsfE/s1600/julinka09.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://3.bp.blogspot.com/-eTnCMAi3nw8/Uq9hBmJ8I0I/AAAAAAAAEb0/6mMBM1XXsfE/s400/julinka09.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Jo a nemyslete si, že je to jen takový krátký roztomilý příběh pro děti, který vám dospělákům nic nedá. Co vás nemá!<br />
Naučíte se poznávat pár užitečných plevelů a bylinek (včetně podob jejich semínek) a dozvíte se, k čemu všemu jsou dobré a co vám třebas vyléči či čím vám uleví.<br />
Sice to není čarodějná kniha o bylinkách, ale stačí na to, abyste se na začátku letošní zimy těšili na daleké jaro o to víc ;-)<br />
<br />
P.S. Doufám že mě spisovatelka Tereza nezklame a dočkám se knihy, kde Jůlinka odhalí kouzlo kompostování ;-) <br />
<br />
<span style="font-size: medium;"><span><b>Jůlinka z jedlé zahrádky</b></span></span><br />
Napsala a ilustrovala <b>Tereza Václavková</b><br />
Vydalo nakladatelství <b>Verzone, s.r.o.</b> (2013), 1. vydání<br />
<a href="http://www.verzone.cz/eshop/julinka-z-jedle-zahradky" target="_blank">www.verzone.cz</a><br />
<a href="http://www.terezavaclavkova.com/" target="_blank">www.terezavaclavkova.com</a><br />
<br />
<b>Určeno pro děti od 3 let</b>Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-56130672709118698622013-12-13T00:13:00.000-08:002013-12-13T00:13:51.019-08:00Studio PLAYOFFICE a jejich Secret Reading<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
V některých pohádkách jsou skříně, ve kterých jsou skryté chodby do tajných světů ... otevřete dveře, vlezete do skříně s rozsvícenou baterkou a dveře za sebou zavřete.<br />
A jste tam.<br />
V klidu a bezpečí, ve světě fantazie ... kdo by po takové skříni netoužil?<br />
<br />
Zdá se, že madridské kreativní studio <b>PLAYOFFICE</b> (<a href="http://www.playoffice.es/en/proyect/secret-reading" target="_blank">www.playoffice.es</a>) po takové skříni od malička toužilo, až ji jednoho dne prostě vymyslelo.<br />
A protože se v jejich skříni tajná chodba nevytvořila, pochopili, že ji budou muset vytvořit také sami ... no jistě, jak jinak vytvořit brány do jiných světů, než pomocí knihy?<br />
A tak vznikla skříň <b>Secret Reading</b> ... co bych za takovou skříň v dětství dal! ... a vlastně nejen v dětství :-)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-0SzogO14JN0/UqrAcAOI6AI/AAAAAAAAEZU/jcNo7FiTWxA/s1600/arrmario_vacio.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="http://1.bp.blogspot.com/-0SzogO14JN0/UqrAcAOI6AI/AAAAAAAAEZU/jcNo7FiTWxA/s400/arrmario_vacio.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-ALJfAXAu0uI/UqrAcEEauoI/AAAAAAAAEZg/5W9Q7PHHNTE/s1600/marco_maletero_web.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="http://4.bp.blogspot.com/-ALJfAXAu0uI/UqrAcEEauoI/AAAAAAAAEZg/5W9Q7PHHNTE/s400/marco_maletero_web.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-QreA5UhGShQ/UqrAcEYkt_I/AAAAAAAAEZc/1nFgc9nEKF4/s1600/maria_nico.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="http://4.bp.blogspot.com/-QreA5UhGShQ/UqrAcEYkt_I/AAAAAAAAEZc/1nFgc9nEKF4/s400/maria_nico.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-OKDGMlfRKC8/UqrAc654z-I/AAAAAAAAEZs/bTBg8OFNOSo/s1600/maria_nico_3verticales.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="http://4.bp.blogspot.com/-OKDGMlfRKC8/UqrAc654z-I/AAAAAAAAEZs/bTBg8OFNOSo/s400/maria_nico_3verticales.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-e-3EAEoeiCo/UqrAdHw6mnI/AAAAAAAAEZo/WiexxZDw0uA/s1600/secuencia+apertura.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="231" src="http://3.bp.blogspot.com/-e-3EAEoeiCo/UqrAdHw6mnI/AAAAAAAAEZo/WiexxZDw0uA/s400/secuencia+apertura.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Více fotek na <a href="http://www.playoffice.es/en/proyect/secret-reading" target="_blank">www.playoffice.es</a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-22890012933370322432013-12-10T12:39:00.001-08:002013-12-10T12:39:44.980-08:00Radovan Lipus .:. O smutné továrněTak jo ... budu upřímný.<br />
Ikdyž jsme si tuhle knihu vypůjčili z dětského oddělení naší městské knihovny, nepůjčil jsem ji primárně pro syna, ale pro sebe.<br />
Já mám prostě pro továrny všeho druhu slabost.<br />
Příjdou mi romantické, krásné a tajemné ... ikdyž uznávám, že pracovat v nich už tak romantické není. Vím to, zkoušel jsem to.<br />
Staré továrny jsou umělecká díla. Jejich úžasná architektura je prostě něco, co se v dnešní době moderních továrních hal nenosí ... no, ale to jsem trochu odbočil.<br />
Prostě, jakmile jsem z titulní stránky vyluštil skoro nečitelný název "<b>O smutné továrně</b>", musel jsem ji mít. Ale zaujala mě vlastně už ta titulní stránka, složená ze vzorníku různých látek.<br />
Hebká titulní stránka.<br />
Mám rád knihy, které vznikají z koláže něčeho s něčím a obal této knihy to sliboval ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-WCD0GwqIpsY/UqduwcrZ72I/AAAAAAAAEV8/xwGyqDwgR9c/s1600/tovarna01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="358" src="http://4.bp.blogspot.com/-WCD0GwqIpsY/UqduwcrZ72I/AAAAAAAAEV8/xwGyqDwgR9c/s400/tovarna01.jpg" width="400" /></a></div>
<br />... a splnil to, co sliboval! Já takovéhle knihy prostě miluji.<br />
Koláže fotek s textílií, doplněné ilustracemi ... tu něco ustřihnout, tu něco přidat, nalepit.<br />
Můj šestiletý syn občas proti podobným knihám brojí ("To je ale ošklivé") a raději by si vypůjčil mnou opovrhované knihy o Bořkovi stavitelovi nebo fotografické knihy o jeho oblíbených kreslených filmech, ale většinou podlehne mému naléhání a propadne kouzlu netradičního vyprávění ;-)<br />
<br />
Kniha <b>O smutné továrně</b> je poetický příběh jedné textilní továrny.<br />
Začíná jejím založením pilným tkadlecem Jakubem (v dobách páry a rakouského císaře) a plynule končí v naší smutné součastnosti s nadějnou vizí do budoucna.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-HM5uDw2R-F0/UqdxKaBb3LI/AAAAAAAAEWw/qPrZ9ZOq6BY/s1600/tovarna02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="171" src="http://2.bp.blogspot.com/-HM5uDw2R-F0/UqdxKaBb3LI/AAAAAAAAEWw/qPrZ9ZOq6BY/s400/tovarna02.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-SdP-y99ZxOE/UqdxHumkyFI/AAAAAAAAEWM/pg3QIbCzrBk/s1600/tovarna03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="171" src="http://1.bp.blogspot.com/-SdP-y99ZxOE/UqdxHumkyFI/AAAAAAAAEWM/pg3QIbCzrBk/s400/tovarna03.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Není to velké a složité povídání, je to hravé hraní si s náhodnými verši a ukázka toho, jaký osud mají u nás továrny. Od velkého rozmachu s kvalitní výrobou krásných látek, přes vynucené změny výrobního programu nehezkou druhou světovou válkou.<br />
Následuje optimistický poválečný rozkvět a jásavé nadšení schlazené ledovou sprškou komunistického znárodnění, kdy (pod znakem rudé hvězdy) na kvalitě a kráse továrny zas až tak nezáleží.<br />
Přišlo cinkání klíčemi a kupónová privatizace, která strhla halám střechy a uprostřed dřívějších pracovních místností najednou rostou divoké keře a stromy.<br />
Takový rychlý sled historie České republiky pohledem zůčastněné smutné továrny.<br />
Je-li dítko (obracející stránky spolu s rodiči) zvídavé, naskytne se mu zde prostor pro všetečné otázky.<br />
Proč pan továrník s hvězdou na kloptě musel odejít tam, odkud není návratu a proč tomu druhému nějaký stát sebral továrnu, kterou vybudoval jeho děda?<br />
A proč se krade a proč z toho neudělají cukrárnu?<br />
<br />
Je jen na vás, jak hluboko se svými odpověďmi půjdete ... <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-ODRGdghimFI/UqdxHle7IHI/AAAAAAAAEWU/PJiSJsWTv7k/s1600/tovarna04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="250" src="http://3.bp.blogspot.com/-ODRGdghimFI/UqdxHle7IHI/AAAAAAAAEWU/PJiSJsWTv7k/s400/tovarna04.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-dOR1POUVqlA/UqdxIcPA1fI/AAAAAAAAEWg/-zgyPFfvgV8/s1600/tovarna04a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="171" src="http://1.bp.blogspot.com/-dOR1POUVqlA/UqdxIcPA1fI/AAAAAAAAEWg/-zgyPFfvgV8/s400/tovarna04a.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-kYWv7E7bTLs/UqdxIok3GnI/AAAAAAAAEWk/jBOQxTSUkYU/s1600/tovarna05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="251" src="http://4.bp.blogspot.com/-kYWv7E7bTLs/UqdxIok3GnI/AAAAAAAAEWk/jBOQxTSUkYU/s400/tovarna05.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Kniha získala ocenění <b>Nejkrásnější dětská kniha Podzimního knižního veletrhu Havlíčkuv Brod 2013</b> <br />
<br />
<span style="font-size: large;"><span><b>O smutné továrně</b></span></span><br />
Napsal <b>Radovan Lipus</b><br />
Ilustrace: <b>Veronika Podzimková </b>a <b>David Vávra</b><br />
Koláže<b> Davida Vávry</b> vznikly z fotografií použitých v knize <b>Industriál_paměť_východiska </b>(nakladatelství Titanic, 2007) a vzorníku textilní firmy <b>Familie Rollfs</b><br />
Fotografie: <b>Zdeněk Helfert</b><br />
Grafický koncept a sazba:<b> Zuzana Lednická, Studio Najbrt </b><br />
Vydalo nakladatelství <b>Meander</b> (2013), 1. vydání<br />
<a href="http://www.meander.cz/o-smutne-tovarne" target="_blank">www.meander.cz</a><br />
45 stranMaaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-4821476063161309773.post-51849513773707731502013-10-14T14:13:00.000-07:002013-10-14T14:13:06.711-07:00Franziska Biermannová .:. Líný kocour JosefTo, že jsou domácí kočky líné, vám snad ani nemusím říkat.<br />
To je známá věc.<br />
Ráno se lenivě protáhnou, protřou očka, vynutí si plnou misku jídla a jdou si pak po snídani zase zdřímnout jen proto, aby se dopoledne cvičně prošly po kuchyni a zkontrolovaly, zda už není čas oběda.<br />
Pokud vytoužený čas nenastal, stočí se do klubíčka u topení, aby si nějak zkrátily tu dlouhou dobu, která je dělí od vrchovaté misky.<br />
Ano, kočky jsou líné ... ale není to nic, proti <b>Línému kocourovi Josefovi</b>, který dává slovu "<b>líný</b>" jiný rozměr!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-zhHVBLnzupI/UlxT170z9vI/AAAAAAAAEF4/u1cKvBQDWNU/s1600/linyKocour01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://2.bp.blogspot.com/-zhHVBLnzupI/UlxT170z9vI/AAAAAAAAEF4/u1cKvBQDWNU/s400/linyKocour01.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-5RZDE4JSSsA/UlxWHGh61DI/AAAAAAAAEGU/zGHHq8td6Fc/s1600/linyKocour02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://3.bp.blogspot.com/-5RZDE4JSSsA/UlxWHGh61DI/AAAAAAAAEGU/zGHHq8td6Fc/s400/linyKocour02.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-rUoyT0rDoMA/UlxWHBOQKkI/AAAAAAAAEGQ/YTaCusktl0w/s1600/linyKocour03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-rUoyT0rDoMA/UlxWHBOQKkI/AAAAAAAAEGQ/YTaCusktl0w/s400/linyKocour03.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<b>Kocour Josef</b> je tak líný, že ven chodí jen když musí ... odskočit si do keříku. A když někdy zaprší a venku je mokro, to je <b>Líný kocour Josef</b> tak líný, že to sem tam schytá květináč u vchodu.<br />
Prostě <b>Josef</b> je pravý domácí kocour, kterého mimochodem štve jeho soused: ňafající psisko Rudi.<br />
Co čert nechtěl, při jednom tom zcela výjmečném výletě na zahradu, se ti dva sousedé potkají a dojde k neviditelný výměně.<br />
Rudiho opustí (a nenápadně se přestěhuje k <b>Josefovi</b>) jedna nenápadná, malinkatá ... blecha.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-xF1qrqUMtcs/UlxWBG40zcI/AAAAAAAAEGA/bRt3wAFv67Y/s1600/linyKocour05.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://1.bp.blogspot.com/-xF1qrqUMtcs/UlxWBG40zcI/AAAAAAAAEGA/bRt3wAFv67Y/s400/linyKocour05.jpg" width="400" /></a><a href="http://4.bp.blogspot.com/-MnMoW2oABeo/UlxXIlTHPxI/AAAAAAAAEGg/WsRvck3h3JU/s1600/linyKocour06.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-MnMoW2oABeo/UlxXIlTHPxI/AAAAAAAAEGg/WsRvck3h3JU/s400/linyKocour06.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
A tahle blecha, to je to, oč v celé téhle zábavné knížce běží.<br />
Protože kvůli té malé štípající potvoře dokáže <b>Líný kocour Josef </b>velké věci!<br />
V první řadě výjde ven, protože se doslechne, že blechy rádi mění své pole působnosti ... že rádi přeskakují ze zvířátka na zvířátko.<br />
No a <b>Josef</b> se rozhodne, že ji pošle dál ... rozhlíží se po kraji a hledá tu správnou oběť.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-uytD_g5_ZGE/UlxXIf0CcXI/AAAAAAAAEGc/txlJ0oyW8uw/s1600/linyKocour07.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://1.bp.blogspot.com/-uytD_g5_ZGE/UlxXIf0CcXI/AAAAAAAAEGc/txlJ0oyW8uw/s400/linyKocour07.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-rjmPs3HH6Hk/UlxXImmP-mI/AAAAAAAAEGk/nhgb2sOaPjc/s1600/linyKocour08.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-rjmPs3HH6Hk/UlxXImmP-mI/AAAAAAAAEGk/nhgb2sOaPjc/s400/linyKocour08.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Co vám budu povídat.<br />
Potká spousty zvířátek ze sousedství, jen ta potvora malá kousavá se né a né přestěhovat.<br />
Jakoby jí ve vyhřátem chlupatém kožíšku bylo dobře.<br />
Nakonec se Josef zachová zcela negentlemansky a přitulí se ke kočičí slečně ... a když se konečně toho blešího trápení zbaví, uvědomí si, že milovaný gauč už není tak lákavý a že mu v kocouřím životě něco schází.<br />
Tak to jde hledat ... ikdyby to měla být třeba jen další malá blecha ...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-_-TUgC08Xx4/UlxZ9RzYlNI/AAAAAAAAEG4/TK0sKUC5RoU/s1600/linyKocour09.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://1.bp.blogspot.com/-_-TUgC08Xx4/UlxZ9RzYlNI/AAAAAAAAEG4/TK0sKUC5RoU/s400/linyKocour09.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-z3edm0o9ZyI/Ulxb98v1BXI/AAAAAAAAEHE/X22FmDFqfdc/s1600/linyKocour10.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://1.bp.blogspot.com/-z3edm0o9ZyI/Ulxb98v1BXI/AAAAAAAAEHE/X22FmDFqfdc/s400/linyKocour10.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Tuhle milou knihu doporučuje jak všudepřítomná kočka Čestmíra, tak spokojený kluk Hugo.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Mimochodem, když budete opravdu pozorní, občas tu blechu na stránkách knihy uvidíte ...</div>
<br />
<span style="font-size: large;"><b>Líný kocou Josef</b></span><br />
Napsala a nakreslila <b>Franziska Biermannová</b> (<a href="http://www.franziskabiermann.de/" target="_blank">www.franziskabiermann.de</a>)<br />
Z německého originálu "<b>Der faule Kater Josef</b>", přeložila <b>Hana Linhartová</b><br />
Vydala Mladá fronta a.s (2013) <a href="http://www.kniha.cz/liny-kocour-josef/d-278592/" target="_blank">www.kniha.cz</a><br />
64 stran<br />
<br />
<b>Pro děti od 5 let</b><br />
<br />Maaristaanhttp://www.blogger.com/profile/12762719681037017414noreply@blogger.com2