sobota 25. května 2019

Danny Wattin .:. Kluk na větvi

Byť je dnes sobota, probudil jsem se nečekaně brzy ráno ... tak, jakobych měl jít do práce.
Přikrytý psem a pod hlavou kočku, nechtělo se mi vylézat z postele a nechtělo se mi spát.
Právě rozečtenou knihu mám v jiném pokoji, daleko mému akčnímu rádiusu.
Inu zašátral jsem kolem sebe a popadl první knihu na dosah, kterou jsem ještě nečetl.
Nahmátl jsem dětskou knihu Kluk na větvi, kterou jsem si již podruhé zapůjčil v knihovně, však napoprvé na ni nebyla nálada a já ji neotevřenou tehdá zase znovu vrátil.
Tentokrát ji nepřečtenou nevrátím ...


Načechral jsem si kočku pod hlavou, pohodlně se uvelebil a začal číst ...
... a skončil jsem za pár hodin na poslední stránce.
Teda děcka, tahle se mi opravdu líbila ... krása!

Opuštěný kluk Johan, který sám žije v lese, má kolem sebe nashromážděné vyhozené knihy, posbírané různě opuštěné po městě. Tak rád by objevil, co se v nich skrývá, jaký svět mu můžou představit, protože tuší, že by se konečně necítil tak sám.
Jenže ... neumí číst! Nikdo ho to nenaučil a jeho rodiče jsou pryč, na silnicích se stávají strašlivé nehody.
Chtěl by do školy, jenže když půjde do školy a oni tam zjistí, že jeho domovem je les a jediným přítelem rezavá veverka, pošlou ho do dětského domava a bude konec svobody, bude konec radosti.
Nemusíme se však bát, opuštěná dítka v knihách nebývají opuštěná dlouho a zanedlouho se Johan seznámí s divným chlápkem bydlícím nedaleko smetiště, který nemá rád lidi, nemá rád děti, ale miluje knihy, které má naprosto všude.
A dítě, které neumí číst, no to snad ani není možné, kam ten svět spěje!
Netrvá to dlouho a klučík je přihlášený do školy, podivný pán se vydává za jeho otce.
Teď už kluku neotravuj, běž si do svýho lesa, já si jdu číst.
Jasně, jaký by to byl krásný život samotáře bez ostatních lidí, jenže ředitelky jsou hezké ženy a divný pán se poprvé zamiluje a poprvé píše milostné dopisy.
Neopomene zmínit zkažený dech své milované a její mírnou nadváhu, protože jak se dočetl v knihách, ženy mají rády upřímnost.
A ani Johan se nemá zle, nachází si první kamarádku a ve školní jídelně vaří naprosto skvěle, byť si ostatní děti myslí něco jiného ... očvidně si nikdy nemusely vařit sami jídlo, které nalezli v popelnici ;-)
Jen tři starší kluci ze školy způsobují mračna v dětské duši a schyluje se k velkému rozuzlení osudů všech zůčastněných ...

Teda páni, to bylo tak hezké ráno, že mám chuť si to zítra zopakovat ;-)
Mrkněte se na to, je to vážně super!
Něco vzdáleně podobného Pipi dlouhé punčoše, jen bez pih a střapatých copánků ...

Kluk na větvi

Napsal Danny Wattin, obálku ilustroval Nikkarin.
Ze švédského originálu Pojken i trädkojan přeložila Helena Matochová.
Vydalo nakladatelství Albatros roku 2016
1. vydání, 169 stran.
Pro čtenáře od 9 let.

www.albatros.cz

Žádné komentáře: