sobota 29. prosince 2012

Pavel Čech - Velké dobrodružství Pepíka Střechy

Ruku na srdce, kdy naposledy jste byli nadšení z nějaké knížky?
Nemyslím ten hřejivý pocit "Jo, bylo to moc pěkné" nebo snad "Teda, výborné to bylo, jsem moc rád (moc ráda), že se mi to dostalo na můj noční stolek."
Mám na mysli opravdové nadšení, takový ten jásavý pocit v duši, kdy to dítě v nás křičí radostí a obdivně a úžasle tleská.
Mně se to stalo právě teď.
A věřím tomu, že i malý Hugo v tuto chvíli pluje na snové lodi vstříc tomu záhadnému ostrovu a prožívá všechna ta dobrodružství, která před chvíli viděl na stránkách této velké knihy.


Už jsem se tu určitě někdy zmínil, že pana Čecha máme s Hugem opravdu rádi a jeho kniha O Zahradě je naše kniha, která nás spojuje a která nás uvedla do společného světa v teplé peřině s hlavami v oblacích s otevřenou knihou v klíně.
A Velké dobrodružství Pepíka Střechy nás pozvalo tam, kde už to důvěrně známe.
Tato kniha navazuje (a spojuje) dvě předchozí knihy pana Čecha a to již zmiňovanou O Zahradě a druhou námi milovanou knihu Tajemství ostrova za prkennou ohradou (také ji zde někdy představím).
Kniha o Pepíkovi určitě obstojí i sama za sebe, bez znalosti předchozích knih, ale pokud ty předchozí již máte načtené, zažijete to správní nadšení.
Hugo začal poskakovat radostí po posteli, když jsme narazili na stránky, kde se objevuje prostředí z minula, kde už jsme své dobrodružství zažili a víme, co se tam událo.
A najednou se nit děje táhne jiným směrem, odhaluje další a další tajemství a uvádí v úžas jak malého prcka, tak jeho "dospělého" tátu.
Ne, při čtení této knihy nejde být dospělý. Každým otočením stránky jsem mladší a mladší, ztrácím se v nádherných kresbách a vybavuji si všechny ty dobrodružné knihy, které jsem v dětství četl ... už jsem to říkal několikrát.
Každá kniha má kouzelnou moc a tato umí spojit dospěláckou duši s dětskou a společně je vzít na neuvěřitelnou výpravu, kde se buduje nekonečná Láska otce a syna.
... jen tam mimochodem, Hugo neusnul, dokud jsme tu knihu nedočetli celou ... oči rudé od snahy neusnout a 216 stran, klobou dolů, pane Čechu, jste kabrňák :-)




Pepík Střecha je kluk s hlavou plnou příběhů z dobrodružných knih, bez kamarádů a s vadou řeči.
Je to prostě kokta a jeho spolužáci se mu za to den co den posmívají.
Jednoho dne ale do třídy příjde nová spolužačka Elzevíra a stane se z ní jeho nejlepší kamarádka.
Pepík Elzevíře ukazuje město, prozrazuje jí svoje oblíbená tajná místa a spolu objevují místa zatím nepoznaná, dokonce i nebezpečná.
Děti, děti! Nelezte laskavě na led, když je v něm díra, buďte tak hodné!
Jasně že Pepík spadl do ledové vody a měsíc se nedostal z vyhřáté postele ... a Elzevíra mezitím zmizela.




Když už konečně Pepík mohl ven a hledal Elzevíru na známých místech, našel od ní jen vzkaz v láhvi, aby ji zachránil.
A pokud, kluk jeden nezbedná, toužil někdy po dobrodružství, tak teď si ho užije plnými doušky.
Protože to, co Pepíka na cestě za záchranou Elzevíry čeká, o tom se mu nikdy ani nesnilo ...

Prostě neváhejte a mazejte do knihkupectví, jasný?
 ;-)
Maaristaan



Pavel Čech .:. Velké dobrodružství Pepíka Střechy
Nakladatelství Petrkov 2012
Vázaná, 216 stran, 23 × 33 cm, česky
Běžná cena 490,- Kč

pátek 14. prosince 2012

Eva Chupíková .:. Moje rodinné album

Letošní Vánoce jsou každý den blíž a blíž a my se ještě na poslední chvíli rozhlížíme kolem sebe, čím doplnit knihovničku milého Huga.
Sedím před monitorem a hledám, co by nám doma udělalo radost.
Samozřejmě, že na něco narazím, protože najít v dnešní době zajímavou knihu není vůbec problém.
A protože jsem narazil i na pěkné fotky, nedá mi to a podělím se s vámi.

Text a fotky jsou převzaty z Fléru od uživatele Památky pro děti

Eva Chupíková - Moje rodinné album (nakladatelství Mladá fronta) 


"Moje rodinné album je kniha určená všem dětem, které rády vystřihují, nalepují a vytváří si vlastní deníčky a zápisky.
Je určena rodinám, které rády tráví společné chvíle, mají spoustu zážitků, příležitostí k setkávání
a hromady fotografií.
Kniha dětem zprostředkovává poznání rodinných vazeb a vztahů, nabádá k pochopení rodinného zázemí a vlastního místa v kruhu nejbližších.
Jednotlivé kapitoly jsou věnovány rodičům, sourozencům, prarodičům a domovu.
Obsahuje grafický list k sestavení vlastního rodokmenu, výtvarné inspirace pro čas strávený s prarodiči, graf stáří, volné listy pro rodinné fotografie a papírový pokojíček k vystřižení.

Moje rodinné album je vzpomínkou, ispirací i zábavou pro celou rodinu."









středa 15. srpna 2012

Martin Sodomka - Jak si postavit auto

Musím se vám k něčemu přiznat.
Když jsem byl malý kluk, mojí rodiče zanedbali mé technické vzdělání.
Máma k technice (a ke knížkám o technice) nemá zrovna vřelý vztah a otec měl ve svém životě na práci jiné věci, než nějakého syna (natož jeho vzdělání) a tak se stalo, že jsem do věku dospělosti vplul nedotčen technickými znalostmi.
Nevěděl jsem (a u spousty věcí nevím dodnes) jak běžné věci fungují a ve skupince dalších kluků (a později mužů) jsem se cítil nepatřičně, protože jejich hovory o motorech aut, válcích, d i f e r e n c i á l ů, karburátorů a kdovíčehoještě, byly pro mě jako hovory jiné mimozemské inteligence.
Netušil jsem o čem je řeč a vlastně mi to nijak nevadilo.
Jenže role otce mě pomalu a jistě dostává do situací, kdy musím odpovídat na synovi otázky: "A tati? Jak tohle funguje?"
A moje odpovědi: "Víš, to je takové kouzlo" anebo "To auto jede proto, protože je pod kapotou klícka, kde je zavřený trpaslík a ten utíká v kruhu, který pohání kolo" už přestávájí jeho představivosti stačit.
Už mi jen tak něco nezbaští a trpaslíka si chce důkladně prohlédnout.
Naštěstí jsou na světě osvícení spisovatelé, kteří vědí, že na světě jsou i technicky neosvícení tatínkové a píši pro nás knihy.
A pro naše vzděláníchtivé syny a drsňácké dcery.
Takže pokud doma nemáte tatínka, který umí rozebrat a zase složit auto, a přitom vlastníte jedno zvídavé dítko, možná hledáte tuhle knihu:

Martin Sodomka - Jak si postavit auto


Anotace vydavatele:
"Dva kamarádi, krysák Arny a vrabčák Zíla, se rozhodnou, že si postaví auto. Získají důležitého spojence, žabáka Kristiána, který má možnost obstarat vše potřebné a práce může zvesela začít. Naši hrdinové nejsou žádní svatouškové a nepatří ani mezi hvězdy zvířecí říše. Bydlí na okraji města mezi starými ohradami, autodílnou a velkou skládkou. V tomto světě jim bystrá hlava a ostrý jazyk rozhodně nejsou na škodu. Během příběhu, kde Arny s kamarády musí při stavbě auta překonávat tisíce nečekaných překážek, se čtenář dozví, jak je sestrojen a jak funguje automobil. Z knihy je možné pochopit princip motoru, spojky, brzd, rozdělovače a mnoho dalších věcí."

Knihu si můžete koupit třeba v internetovém knihkupectví Kosmas.cz







úterý 7. srpna 2012

Alexandra Salmela .:. Princezná opica

Dneska to je mírně s předstihem.
Na knížce tepráve zasychá tiskařská barva a v obchodech ji asi ještě neseženete, ale některé knihy jsou tak pěkné, že by se na ně měl člověk (a hlavně dítko) tešit dlouho dopředu :-)
Kniha je ve slovenštině a hodí se pro malé princezny (bodejď by taky ne, když o jedné princezně vypráví ;-)


Princezná opica
napsala: Alexandra Salmela (marianeradova.com)
ilustrace: Mária Nerádová (marianeradova.blogspot.cz)

Dnes budou o knize vyprávět obrázky, protože se mi do ruky nedostala ;-)
a více obrázků a detailů zde: http://marianeradova.com/books/gallery/princeznaopica






a aby to klukům nebylo líto (že kniha s tak pěknými ilustracemi je jen pro holky), tak dvojice autorek připravila i něco pro ně:

Lodníci na Mississippi
napsala: Alexandra Salmela (marianeradova.com)
ilustrace: Mária Nerádová (marianeradova.blogspot.cz)


Více ze dozvíte zde: http://marianeradova.com/books/gallery/lodnici




sobota 26. května 2012

Astrid Lindgrenová: Já ještě nechci jít spát


Táto milá malá knižka je naša malá "biblia" pred spaním. Jeden čas patrila k našim každovečerným stáliciam. A pokrik :  "Já ještě nechci jít spát" sa ozýva našou spálňou občas aj teraz... Naša Nini totiž nepatrí medzi deti, ktoré hneď zaspinkajú. I keď si prečítame asi 150-tich rozprávok na dobrú noc.  Preto sa snažím vyberať knižky tematicky nenápadne vtieravé a motivujúce. A kto to už vie lepšie ako Astrid Lindgrenová? Máme niekoľko publikácií z edície "První čtení" a selekcia je to vskutku výborná. Akurátne textu a nádherné ilustrácie.

Lasse je malý chlapec, ktorý každý večer usporiadava malú truc párty pred spaním. Jeho susedka pani Lotta vlastní čarovné okuliare, ktorými Lasse pozoruje ako sa zvieratká ukladajú k svojmu spánku. Milá knižka so srandovnými kresbičkami je vhodná pre menšie deti (v prípade, že ju čítajú rodičia) a samozrejme  výborná pre prvých samostatných čitateľov. Tučné veľké písmenká a pútavý príbeh.







Astrid Lindgrenová : Já ještě nechci jít spát
Vydalo: ALBATROS, 2007
Počet strán: 34

Příběh malého slona Babara


Príznačnejšie sa vyjadriť o tejto knihe asi nejde: "Vydáním Babara splácíme velký dluh českým dětem: klasik moderní ilustrace Jean de Brunhoff zkrátka patří do každé dětské knihovny." Takto sa k vydaniu knižky vyjadrilo vydavateľstvo Baobab. "Příbeh malého slona Babara" ma najprv zaujal svojím rozmerom a titulnou stranou, ktorú som už niekde videla. Nedarilo sa mi však zapátrať v podvedomí. Okamžite sa mi vynorili v nose známe vone z detstva, niečo neuchopiteľné, ďaleké a príjemne známe. Myslím, že som knižku o Babarovi mala, ale v maďarskom jazyku. Milujem jeho príbeh a najviac som zbožňovala tie ilustrácie. Dokázala som si v knižke listovať a podrobne študovať rozmerné obrázky. Nádherná vazba a text písaný rukou je jedinečný a pridáva príbehu neopakovateľný estetický a vizuálny rozmer.

Príbeh má trochu smutný nádych, ale hravým sposobom rozpráva o normách a pravidlách "modernej" spoločnosti. Myslím, že táto knižka vskutku patrí na každú detskú poličku. Je to presne ten typ detskej knihy, ktorá by sa mala predávať z generácie na generáciu. A čím ošarpanejšia a "otrhanejšia" bude, tým bude krajšia....  Tešíme sa na ďalšie dva diely!









Jean De Brunhoff: Příběh malého slona Babara 
Vydalo: Baobab, 2011
Počet strán: 47