Ivana Janišová : Alžběta Popleta

Alžbětka má svoje prvé tajomstvo. Má barana. A nie hocijakého – tento uspáva rozprávkami, sype perie z vankúšov a rád sa schováva. Bětka je roztomilé trojročné dievčatko, ktoré po prvý raz prichádza do styku so skutočným životom. Zoznamuje sa s dúhou, snehom alebo s tým nevrlým dievčaťom od susedov, ktoré na ňu neustále vyplazuje jazyk... Nie je vám to niečím nostalgicky známe?

Táto knižka bola výsledkom mojho zúfalého, asi pól hodinového hľadania knižky pre Nini, ku dňu detí. Keďže doma ich máme už celkom požehnane, bolo ťažké vybrať niečo zaujímavé a netradičné Prehrabala som snáď všetky police, až som myslela, že sa tam zosypem. Nič som nedokázala nájsť.

Potrebovala som malú, pekne ilustrovanú knižku, ktorá nebude nudná. Knižku s charakterom a vtipnými krátkymi príbehmi. Už už som to chcela vzdať, keď som odrazu na spodnej poličke uvidela chrbátik knižky s mikro obrázkom baranej hlavy. "to bude ona", preblesklo mi hlavou. Vždy spoznám tú pravú. Ešte predtým, než ju otvorím. Som rodený kniho-snorič.

Opatrne som ju vytiahla a moje srdce poskočilo – Alžběta Popleta! Nini miluje knižky s "důležitými holkami". Rada sa s nimi stotožňuje. A niekedy pri čítaní dosadzujeme jej meno namiesto hlavných hrdiniek. To ju nesmierne baví.

Okrem toho, že knižka hneď po otvorení nádherne zavoňala (áno, je to moj i Ninin fetiš:-), ma zaujalo výrazné a vtipné grafické spracovanie. Nič nie je na svojom mieste – nadpisy sú dúhové a poskakujú po stránkach, zvačšujú a zmenšujú sa, texty sú prehľadne narovnané v pohodlných krátkych stĺpikoch.

Ilustrácie Alžběty Křečkové sú nápadné, zobrazujú zdanlivo obyčajný život, no posobia akoby zo sna. Je to hravé a zábavné.

Všetko v tejto knižke je jednoduché, minimalistické a pre deti ľahko pochopiteľné. Po prečítaní príbehov sa ešte zvykneme rozprávať, debatiť... Kniha k tomu svojimi zápletkami priam nabáda. Nini má pri čítaní veľa otázok a najviac sa jej páči pani Černá (neprezradím o nej viac .-)

Ivana Janišová píše o veciach akoby len tak, naoko bezstarostne, texty zľahka plynú a myslím, že knižku si Nini užije aj keď už bude vedieť čítať sama....

Názov: Alžběta Popleta

Napísala: Ivana Janišová

Ilustrovala: Alžběta Křečková

Grafická úprava: Ivana Kocmanová

Vydalo: AXIÓMA Praha, s.r.o.

Počet strán: 61

možnosť kúpiť tu za 104,- Kč 

Arnold Lobel - Kvak a Žbluňk

O tom, jak obrovský vliv má na člověka jeho dětství mě přesvědčuje i moje odpověď na otázku - jaká je tvoje oblíbená knížka? Většinou si totiž vzpomenu na nějakou, kterou jsem četla v době, kdy u mě probíhala výměna mléčného chrupu. A velmi často by ta odpověď asi zněla Kvak a Žbluňk.

Žabák Kvak je velký dobrák a roztržitý ropušák Žbluňk občas trochu lenoch, oba jsou asi už od pulce trochu popletové. Všechny kapitoly knížky jsou příběhy o jejich přátelství. - ilustrují jak se přátelé mají rádi, pomáhají si, umí si odpouštět, rozdělí se, poradí si, dělají jeden druhému radost..., a to velmi srozumitelným, veselým a lehkým vyprávěním.
Zdá se to jako docela obyčejný námět. Ale když pozoruju na svých synech, jak se malé děti učí navazovat vzájemné vztahy a jak občas rychle a ukvapeně řeší situace /u nás dneska například: "nechtěl jsem si hlát s Igolem s dinosaulama, tak mě kopnul, a já s ním už nikdy nekamaládím..."/, tak si uvědomuju, jak moc je vlastně ta knížka chytrá. Večerní předčítání mi dává příležitost, abych i jako dospělák vzala do ruky dětskou knížku. Díky tomu si uvědomuju i to, jak je ta knížka vlastně vtipná.

.
Při mém prvním čtení na mě silně zapůsobily ilustrace. V té době /osmdesátá léta minulého století/ byly docela neobvyklé. Nyní musím konstatovat, že se sama sobě nedivím. Dokonce stejně působí i na mladší generace.

Kvak a Žbluňk jsou kamarádi
Autor: Arnold Lobel
Vázaná, 112 stran, 16 x 19,5 cm
Běžná cena 169,- Kč

Kamarádi z abecedy

Člověka strašně moc potěší, když mu jeho oblíbené nakladatelství pošle nově vydanou knihu s tím, že chtějí znát jeho názor.
Dá se říct, že se obdarovaný dme pýchou.
Co si pak ale počnout s tím neznámým pocitem, když je kniha prozkoumána ze všech stran a v duši se objevily výhrady?
Jít proti přesvědčení a sepsat nic neříkající představení díla (aby se příslovečný vlk nažral a koza zůstala celá), nebo se upřímně vydat po tenkém ledě a pokusit se najít plusy a mínusy na tom všem?
Rozhodl jsem se pro tenký led a doufám, že se na něm nepropadnu a nezmáčím si nohy v ledové vodě.
Protože neexistují dobré nebo špatné knihy.
Jen se občas stane, že si kniha nevybere toho správného čtenáře ...

František Petrák a Radek Malý - Kamarádi z abecedy

Pan František Petrák a Radek Malý (jak se můžeme dozvědět z obálky knihy) jsou zkušenými autory a ve světě dětské knihy se pohybují jistým a sebevědomým krokem, což naznačuje i řada ocenění z řad odborníků.
Já jsem je na stránkách bílého papíru potkal poprvé a tak jsem si s nimi (s upřímnou zvědavostí) potřásl seznamující čtenářskou pravicí.
Největším kámenem úrazu (mého rozpačitého tápání nad těmito stránkami) se zdá být přečtení věty nakladatele: "Připravili jsme pro vás unikátní publikaci, která vašeho potomka přirozenou formou naučí rozpoznávat abecedu." viz anotace na webu nakladatelstvi HOST.
Protože dle mého skromného soudu ... nenaučí.

Můj pětiletý syn stále častěji projevuje zdravou zvědavost nad písmeny a snaží se proniknout do té záhadné magie textu, která v jeho hlavě vyvolává obrazy světa známého i neznámého.
Zná písmena svého jména, zná písmena mámy a táty.
Raduje se, když kdekoliv najde písmeno své, nebo písmeno, které již zná.
Proto jsem zajásal, když si mě Kamarádi z abecedy našli. Bral jsem je jako vítané pomocníky z říše knih.
"Milý Hugo, písmena se rozhodla, že se ti představí a ukáží ti celý svůj svět."
Problém nastal hned na začátku, když chtěl vidět svoje písmena.
Nepoznal je.
Protože písmeno H nevypadá jako písmeno H, které zná a které tak zbožňuje.
Písmeno H má totiž na tomto obrázku jednu čárku nahoře navíc. Ta čárka navíc zastupuje hlavu klauna.

S písmenem U to dopadlo ještě hůře a G na tom nebylo o moc lépe.
Ztratil jsem jeho pozornost a nadšení, nechtěl už slyšet ani básničky umístěné pod písmeny.

Hodně mě to mrzelo, selhal jsem jako učitel a průvodce do tajů písmen.
Nakonec jsem se neosvědčil ani jako recitátor veršů, protože ty rýmy nešly přes můj jazyk volně a plynule, občas se mezi zuby zadrhly v očekávaném slově, které nepřišlo a místo něj bylo jiné.
Poznal jsem, že chyba je asi v mém přístupu, v mém očekávání.
Větu o učení se rozpoznávat abecedu (zmíněnou v úvodu) jsem zahnal do kouta a zvolil ten druhý hravý způsob.
Fixky, písmenová razítka a chuť tvořit nás znovu svedla dohromady a připravila nám půlhodinu zábavy.
Plnili jsme úkoly, vymýšleli si nové, razítkovali a kreslili na připravená bílá místa.
Bohužel jsme se ale nenaučili žádné nové písmeno.
Možná jsme na to ještě moc malí (těžko říci, nenašel jsem v knize uvedený věk dítěte, pro kterého je kniha určená), možná jsme to uchopili za špatný konec a ideu z knihy nechtěně vytřepali, ale u nás své poslání Kamarádi z abecedy nesplnili.
Našli jsme v ní chvilku rozptýlení, ale ruku na srdce, to najdeme každý měsíc v časopise Sluníčko také.
---------------------------------
Kamarádi z abecedy
Radek Malý, František Petrák

Vydalo nakladatelství HOST
Počet stran 72, brož.
Rok vydání 2012
běžná cena: 199 Kč

Dušan "Maaristaan" Potůček

Pavel Čech - Velké dobrodružství Pepíka Střechy

Ruku na srdce, kdy naposledy jste byli nadšení z nějaké knížky?
Nemyslím ten hřejivý pocit "Jo, bylo to moc pěkné" nebo snad "Teda, výborné to bylo, jsem moc rád (moc ráda), že se mi to dostalo na můj noční stolek."
Mám na mysli opravdové nadšení, takový ten jásavý pocit v duši, kdy to dítě v nás křičí radostí a obdivně a úžasle tleská.
Mně se to stalo právě teď.
A věřím tomu, že i malý Hugo v tuto chvíli pluje na snové lodi vstříc tomu záhadnému ostrovu a prožívá všechna ta dobrodružství, která před chvíli viděl na stránkách této velké knihy.

Už jsem se tu určitě někdy zmínil, že pana Čecha máme s Hugem opravdu rádi a jeho kniha O Zahradě je naše kniha, která nás spojuje a která nás uvedla do společného světa v teplé peřině s hlavami v oblacích s otevřenou knihou v klíně.
A Velké dobrodružství Pepíka Střechy nás pozvalo tam, kde už to důvěrně známe.
Tato kniha navazuje (a spojuje) dvě předchozí knihy pana Čecha a to již zmiňovanou O Zahradě a druhou námi milovanou knihu Tajemství ostrova za prkennou ohradou (také ji zde někdy představím).
Kniha o Pepíkovi určitě obstojí i sama za sebe, bez znalosti předchozích knih, ale pokud ty předchozí již máte načtené, zažijete to správní nadšení.
Hugo začal poskakovat radostí po posteli, když jsme narazili na stránky, kde se objevuje prostředí z minula, kde už jsme své dobrodružství zažili a víme, co se tam událo.
A najednou se nit děje táhne jiným směrem, odhaluje další a další tajemství a uvádí v úžas jak malého prcka, tak jeho "dospělého" tátu.
Ne, při čtení této knihy nejde být dospělý. Každým otočením stránky jsem mladší a mladší, ztrácím se v nádherných kresbách a vybavuji si všechny ty dobrodružné knihy, které jsem v dětství četl ... už jsem to říkal několikrát.
Každá kniha má kouzelnou moc a tato umí spojit dospěláckou duši s dětskou a společně je vzít na neuvěřitelnou výpravu, kde se buduje nekonečná Láska otce a syna.
... jen tam mimochodem, Hugo neusnul, dokud jsme tu knihu nedočetli celou ... oči rudé od snahy neusnout a 216 stran, klobou dolů, pane Čechu, jste kabrňák :-)

Pepík Střecha je kluk s hlavou plnou příběhů z dobrodružných knih, bez kamarádů a s vadou řeči.
Je to prostě kokta a jeho spolužáci se mu za to den co den posmívají.
Jednoho dne ale do třídy příjde nová spolužačka Elzevíra a stane se z ní jeho nejlepší kamarádka.
Pepík Elzevíře ukazuje město, prozrazuje jí svoje oblíbená tajná místa a spolu objevují místa zatím nepoznaná, dokonce i nebezpečná.
Děti, děti! Nelezte laskavě na led, když je v něm díra, buďte tak hodné!
Jasně že Pepík spadl do ledové vody a měsíc se nedostal z vyhřáté postele ... a Elzevíra mezitím zmizela.

Když už konečně Pepík mohl ven a hledal Elzevíru na známých místech, našel od ní jen vzkaz v láhvi, aby ji zachránil.
A pokud, kluk jeden nezbedná, toužil někdy po dobrodružství, tak teď si ho užije plnými doušky.
Protože to, co Pepíka na cestě za záchranou Elzevíry čeká, o tom se mu nikdy ani nesnilo ...

Prostě neváhejte a mazejte do knihkupectví, jasný?
 ;-)
Maaristaan

Pavel Čech .:. Velké dobrodružství Pepíka Střechy
Nakladatelství Petrkov 2012
Vázaná, 216 stran, 23 × 33 cm, česky
Běžná cena 490,- Kč

Eva Chupíková .:. Moje rodinné album

Letošní Vánoce jsou každý den blíž a blíž a my se ještě na poslední chvíli rozhlížíme kolem sebe, čím doplnit knihovničku milého Huga.
Sedím před monitorem a hledám, co by nám doma udělalo radost.
Samozřejmě, že na něco narazím, protože najít v dnešní době zajímavou knihu není vůbec problém.
A protože jsem narazil i na pěkné fotky, nedá mi to a podělím se s vámi.

Text a fotky jsou převzaty z Fléru od uživatele Památky pro děti

Eva Chupíková - Moje rodinné album (nakladatelství Mladá fronta) 

"Moje rodinné album je kniha určená všem dětem, které rády vystřihují, nalepují a vytváří si vlastní deníčky a zápisky.
Je určena rodinám, které rády tráví společné chvíle, mají spoustu zážitků, příležitostí k setkávání
a hromady fotografií.
Kniha dětem zprostředkovává poznání rodinných vazeb a vztahů, nabádá k pochopení rodinného zázemí a vlastního místa v kruhu nejbližších.
Jednotlivé kapitoly jsou věnovány rodičům, sourozencům, prarodičům a domovu.
Obsahuje grafický list k sestavení vlastního rodokmenu, výtvarné inspirace pro čas strávený s prarodiči, graf stáří, volné listy pro rodinné fotografie a papírový pokojíček k vystřižení.

Moje rodinné album je vzpomínkou, ispirací i zábavou pro celou rodinu."

Martin Sodomka - Jak si postavit auto

Musím se vám k něčemu přiznat.
Když jsem byl malý kluk, mojí rodiče zanedbali mé technické vzdělání.
Máma k technice (a ke knížkám o technice) nemá zrovna vřelý vztah a otec měl ve svém životě na práci jiné věci, než nějakého syna (natož jeho vzdělání) a tak se stalo, že jsem do věku dospělosti vplul nedotčen technickými znalostmi.
Nevěděl jsem (a u spousty věcí nevím dodnes) jak běžné věci fungují a ve skupince dalších kluků (a později mužů) jsem se cítil nepatřičně, protože jejich hovory o motorech aut, válcích, d i f e r e n c i á l ů, karburátorů a kdovíčehoještě, byly pro mě jako hovory jiné mimozemské inteligence.
Netušil jsem o čem je řeč a vlastně mi to nijak nevadilo.
Jenže role otce mě pomalu a jistě dostává do situací, kdy musím odpovídat na synovi otázky: "A tati? Jak tohle funguje?"
A moje odpovědi: "Víš, to je takové kouzlo" anebo "To auto jede proto, protože je pod kapotou klícka, kde je zavřený trpaslík a ten utíká v kruhu, který pohání kolo" už přestávájí jeho představivosti stačit.
Už mi jen tak něco nezbaští a trpaslíka si chce důkladně prohlédnout.
Naštěstí jsou na světě osvícení spisovatelé, kteří vědí, že na světě jsou i technicky neosvícení tatínkové a píši pro nás knihy.
A pro naše vzděláníchtivé syny a drsňácké dcery.
Takže pokud doma nemáte tatínka, který umí rozebrat a zase složit auto, a přitom vlastníte jedno zvídavé dítko, možná hledáte tuhle knihu:

Martin Sodomka - Jak si postavit auto

Anotace vydavatele:
"Dva kamarádi, krysák Arny a vrabčák Zíla, se rozhodnou, že si postaví auto. Získají důležitého spojence, žabáka Kristiána, který má možnost obstarat vše potřebné a práce může zvesela začít. Naši hrdinové nejsou žádní svatouškové a nepatří ani mezi hvězdy zvířecí říše. Bydlí na okraji města mezi starými ohradami, autodílnou a velkou skládkou. V tomto světě jim bystrá hlava a ostrý jazyk rozhodně nejsou na škodu. Během příběhu, kde Arny s kamarády musí při stavbě auta překonávat tisíce nečekaných překážek, se čtenář dozví, jak je sestrojen a jak funguje automobil. Z knihy je možné pochopit princip motoru, spojky, brzd, rozdělovače a mnoho dalších věcí."

Knihu si můžete koupit třeba v internetovém knihkupectví Kosmas.cz

Alexandra Salmela .:. Princezná opica

Dneska to je mírně s předstihem.
Na knížce tepráve zasychá tiskařská barva a v obchodech ji asi ještě neseženete, ale některé knihy jsou tak pěkné, že by se na ně měl člověk (a hlavně dítko) tešit dlouho dopředu :-)
Kniha je ve slovenštině a hodí se pro malé princezny (bodejď by taky ne, když o jedné princezně vypráví ;-)

Princezná opica
napsala: Alexandra Salmela (marianeradova.com)
ilustrace: Mária Nerádová (marianeradova.blogspot.cz)

Dnes budou o knize vyprávět obrázky, protože se mi do ruky nedostala ;-)
a více obrázků a detailů zde: http://marianeradova.com/books/gallery/princeznaopica

a aby to klukům nebylo líto (že kniha s tak pěknými ilustracemi je jen pro holky), tak dvojice autorek připravila i něco pro ně:

Lodníci na Mississippi
napsala: Alexandra Salmela (marianeradova.com)
ilustrace: Mária Nerádová (marianeradova.blogspot.cz)

Více ze dozvíte zde: http://marianeradova.com/books/gallery/lodnici